Kolem 13. a počátkem 14. století se mnoho nizozemských měst stalo významnými. Hrála výraznou roli v politických a hospodářských záležitostech svých lén. Díky rozvoji textilního průmyslu (zejména tkalcovství v Flandrech), obchodním sítím do Anglie a do Baltského moře a vzrůstající bohatosti měst získávali měšťané stále více práv a privilegií.

Ve Vlámsku města získala rozsáhlé pravomoci nad svým hrabstvím. Když flanderský hrabě Ludvík II. zemřel bez mužského dědice, dohodla tato města (Bruggy, Ypres a Gent) sňatek jeho dcery s burgundským vévodou. Tím se spustil proces, který vedl ke vzniku burgundského Nizozemí a později k jeho přechodu pod habsburskou nadvládu.

Krátké shrnutí hlavních kroků vedoucích ke vzniku Burgundského a Habsburského Nizozemí

  • 13.–14. století: postupný vzestup měst a posilování městských privilegií; ekonomický rozmach zejména ve Flandrech.
  • 1369: sňatek Markéty (Margarety) z Flander s Burgundským vévodou Philippem Dobytným (Philip the Bold). Díky tomuto sňatku se Burgundsko začalo orientovat i na nizozemské země.
  • 1384: smrt Ludvíka II. a definitivní přechod vlády nad částmi Vlámska a přilehlých zemí do rukou burgundské větve; začátek postupné centralizace pod burgundskými vévody.
  • 15. století: burgundští vévodové (Philipp Dobytný, Jan Bezzemek/John the Fearless, Filip Dobrý/Philip the Good) konsolidují území. Filip Dobrý rozšiřuje državy, reformuje správu a zakládá Order of the Golden Fleece (1430) jako symbol politické identity a prestiže.
  • 1467–1477: vláda Karla Smělého (Charles the Bold), který usiluje o další expanzi a vytvoření silného státního útvaru; jeho smrt v bitvě u Nancy (1477) ukončuje burgundskou mužskou linii.
  • 1477: dcera Karla, Marie Burgundská, se provdá za arcivévodu Maxmiliána Habsburského. Tím se významná část burgundských nizozemských držav dostává do sféry vlivu Habsburků a vytváří se základ Habsburského Nizozemí.
  • po 1477: konflikty a smlouvy mezi Francií a Habsburky (např. intenzivní vyjednávání a dohody koncem 15. století) ovlivňují hranice a podobu území; nakonec se Habsburkům podaří udržet většinu nizozemských panství, která později zdědí a spravují i jejich potomci (vč. Karla V.).

Význam a dlouhodobé konsekvence

Vytvoření Burgundského Nizozemí znamenalo sjednocení řady politicky a hospodářsky propojených území pod jednou dynastií a podpořilo vznik centralizované správy, mezinárodního obchodu a kulturního života. Přechod pod habsburskou nadvládu zase položil základy pro pozdější evropské mocenské boje — Habsburkové nakonec spravovali Nizozemí jako důležitou součást svých rozsáhlých držav, což mělo dalekosáhlé následky v 16. století (např. napětí vedoucí k Nizozemské revoluci a vzniku Nizozemské republiky).

Stručně: spojení vlivných nizozemských měst, dynastické sňatky a politické ambice burgundských vévodů vytvořily v pozdním středověku silný politický celek — Burgundské Nizozemí — který po vymření hlavní burgundské linie přešel sňatkem Marie Burgundské k Habsburkům a stal se zárodkem pozdějších konfliktů a proměn v raném novověku.