Přejít na obsah
Domů

Vznik Burgundského a Habsburského Nizozemí — dějiny a časová osa

Objevte vznik Burgundského a Habsburského Nizozemí: sňatky, moc měst, politické zvraty a přehledná časová osa klíčových událostí v dějinách.

Kolem 13. a počátkem 14. století se mnoho nizozemských měst stalo významnými. Hrála výraznou roli v politických a hospodářských záležitostech svých lén. Díky rozvoji textilního průmyslu (zejména tkalcovství v Flandrech), obchodním sítím do Anglie a do Baltského moře a vzrůstající bohatosti měst získávali měšťané stále více práv a privilegií.

Ve Vlámsku města získala rozsáhlé pravomoci nad svým hrabstvím. Když flanderský hrabě Ludvík II. zemřel bez mužského dědice, dohodla tato města (Bruggy, Ypres a Gent) sňatek jeho dcery s burgundským vévodou. Tím se spustil proces, který vedl ke vzniku burgundského Nizozemí a později k jeho přechodu pod habsburskou nadvládu.

Galerie obrázků

6 Obrázky

Krátké shrnutí hlavních kroků vedoucích ke vzniku Burgundského a Habsburského Nizozemí

  • 13.–14. století: postupný vzestup měst a posilování městských privilegií; ekonomický rozmach zejména ve Flandrech.
  • 1369: sňatek Markéty (Margarety) z Flander s Burgundským vévodou Philippem Dobytným (Philip the Bold). Díky tomuto sňatku se Burgundsko začalo orientovat i na nizozemské země.
  • 1384: smrt Ludvíka II. a definitivní přechod vlády nad částmi Vlámska a přilehlých zemí do rukou burgundské větve; začátek postupné centralizace pod burgundskými vévody.
  • 15. století: burgundští vévodové (Philipp Dobytný, Jan Bezzemek/John the Fearless, Filip Dobrý/Philip the Good) konsolidují území. Filip Dobrý rozšiřuje državy, reformuje správu a zakládá Order of the Golden Fleece (1430) jako symbol politické identity a prestiže.
  • 1467–1477: vláda Karla Smělého (Charles the Bold), který usiluje o další expanzi a vytvoření silného státního útvaru; jeho smrt v bitvě u Nancy (1477) ukončuje burgundskou mužskou linii.
  • 1477: dcera Karla, Marie Burgundská, se provdá za arcivévodu Maxmiliána Habsburského. Tím se významná část burgundských nizozemských držav dostává do sféry vlivu Habsburků a vytváří se základ Habsburského Nizozemí.
  • po 1477: konflikty a smlouvy mezi Francií a Habsburky (např. intenzivní vyjednávání a dohody koncem 15. století) ovlivňují hranice a podobu území; nakonec se Habsburkům podaří udržet většinu nizozemských panství, která později zdědí a spravují i jejich potomci (vč. Karla V.).

Význam a dlouhodobé konsekvence

Vytvoření Burgundského Nizozemí znamenalo sjednocení řady politicky a hospodářsky propojených území pod jednou dynastií a podpořilo vznik centralizované správy, mezinárodního obchodu a kulturního života. Přechod pod habsburskou nadvládu zase položil základy pro pozdější evropské mocenské boje — Habsburkové nakonec spravovali Nizozemí jako důležitou součást svých rozsáhlých držav, což mělo dalekosáhlé následky v 16. století (např. napětí vedoucí k Nizozemské revoluci a vzniku Nizozemské republiky).

Stručně: spojení vlivných nizozemských měst, dynastické sňatky a politické ambice burgundských vévodů vytvořily v pozdním středověku silný politický celek — Burgundské Nizozemí — který po vymření hlavní burgundské linie přešel sňatkem Marie Burgundské k Habsburkům a stal se zárodkem pozdějších konfliktů a proměn v raném novověku.

Pod Burgundsko

  • V roce 1384 získal Filip Smělý hrabství Flandry, Artois a Svobodné hrabství sňatkem s Markétou III., flanderskou hraběnkou, který podporovala vlámská města.
  • V roce 1429 kupuje Filip Dobrý (vnuk Filipa Smělého) hrabství Namur od Jana III., markýze z Namuru.
  • V roce 1430 Filip Brabantský zemřel bezdětný a jako dědice v Brabantsku, Lotrinsku a Limbursku zanechal svého synovce Filipa Dobrého.
  • V roce 1432 skončily války o háčky a tresky vítězstvím holandských měst. Filipovi Dobrému bylo nabídnuto, aby se stal hrabětem v Holandsku, Zélandu a Hainautu.
  • V roce 1443 Filip dobývá Lucemburské vévodství.
  • V roce 1456 byl Filipův nemanželský syn David zvolen biskupem v Utrechtu. To vedlo k první a druhé utrechtské občanské válce.
  • V roce 1456 také nechal svého synovce Ludvíka Bourbonského jmenovat knížetem-biskupem v Liège, což vedlo k lièžským válkám.
  • V roce 1473 kupuje Filipův syn Karel Smělý od vévody Arnolda vévodství Guelders. Po Karlově smrti v roce 1477 však burgundský rod o tento titul přichází.
  • V roce 1477 zemřel Karel Smělý v boji proti alianci vedené francouzským králem. Francie k němu připojila burgundské vévodství. Jeho dcera se jmenovala Marie Burgundská.
 

Za Habsburků

  • V roce 1478 se Marie provdala za Maxmiliána I. Habsburského, císaře Svaté říše římské, čímž začalo období Habsburského Nizozemí.
  • V roce 1506 zdědil vnuk Maxmiliána a Marie, císař Karel V., nizozemské državy své rodiny. Stal se také císařem Svaté říše římské a španělským králem.
  • V roce 1521 dobyl Karel V. Tournai a Tournaisis, do té doby pod francouzským vlivem.
  • V roce 1524 dobyl Karel během guelderských válek Frísko, které bylo přejmenováno na panství Frísko.
  • V roce 1528 Karel uvolnil biskupství v Utrechtu a jeho pozemky v Overijsselu a připojil je jako panství Utrecht a panství Overijssel během guelderských válek.
  • V roce 1536 získal Karel během guelderských válek panství Groningen a hrabství Drenthe.
  • V roce 1543 Karel během guelderských válek získal zpět a dobyl guelderské vévodství a hrabství Zutphen (v personální unii).
  • V roce 1549 vydal Karel V. pragmatickou sankci, kterou vytvořil sedmnáct provincií.

Burgundské a habsburské období bylo pro Nizozemce politicky velmi důležité. Různá nizozemská léna byla totiž nyní politicky sjednocena do jedné skupiny. Toto období skončilo velkým zmatkem. Došlo k vzestupu protestantismu, politika habsburské říše a další faktory vyústily v nizozemské povstání a osmdesátiletou válku.

 

Související články

Autor

AlegsaOnline.com Vznik Burgundského a Habsburského Nizozemí — dějiny a časová osa

URL: https://cs.alegsaonline.com/art/99953

Sdílet

Zdroje