Energie z přílivových proudů
Energie z přílivových proudů je elektřina vyráběná z přílivu a odlivu vody. Generátor přílivu a odlivu je stroj, který získává energii z pohybující se vody při přílivu a odlivu. Generátory přílivu a odlivu čerpají energii z vodních proudů podobně jako větrné turbíny z proudů vzduchu.
Energie z přílivových proudů je nejlevnější a nejméně ekologicky škodlivá ze tří hlavních forem výroby energie z přílivu a odlivu.
Energie z přílivových proudů je relativně nová technologie. Poprvé byla navržena v 70. letech 20. století v době ropné krize.
Potenciál výroby energie jednotlivou přílivovou turbínou může být vyšší než u podobně dimenzované větrné turbíny. Hustota vody je přibližně 800krát větší než hustota vzduchu. Voda tlačící na turbínu tak může poskytnout mnohem větší výkon než vzduch tlačící na podobnou turbínu při stejné rychlosti. Rovněž nejnižší rychlosti vody potřebné pro ekonomický energetický projekt jsou nižší než rychlosti větru potřebné pro projekt větrné turbíny. V praxi se musí příliv pohybovat rychlostí alespoň 2 uzlů (1 m/s), a to i v blízkosti přílivu a odlivu, aby byl zdrojem energie.
Stejně jako u větrné energie je i u přílivové turbíny rozhodující výběr místa. Systémy přílivových proudů musí být umístěny v oblastech s rychlým prouděním, kde se přirozené toky soustřeďují mezi překážkami, například u vjezdů do zálivů a řek, kolem skalnatých bodů, mysů nebo mezi ostrovy či jinými pevninskými masivy.
Většina přílivových turbín se podobá větrné turbíně, nejčastěji typu HAWT (uprostřed).
Vliv na životní prostředí
Hlavní obavou bylo, zda turbíny nezabíjejí ryby. Přímých environmentálních výzkumů nebo pozorování systémů přílivových proudů je velmi málo. Většina přímých pozorování spočívá ve vypouštění označených ryb proti proudu od zařízení a v přímém pozorování úhynu nebo dopadu na ryby.
V jedné studii projektu Roosevelt Island Tidal Energy (RITE, Verdant Power) na řece East River (New York) bylo použito 24 hydroakustických senzorů s rozděleným paprskem (vědecký echosond), které zjišťovaly a sledovaly pohyb ryb proti proudu i po proudu každé ze šesti turbín. Výsledky ukázaly, že (1) tuto část řeky využívá jen velmi málo ryb, (2) ryby, které tuto oblast využívají, nevyužívají část řeky, která by je vystavila nárazům lopatek, a (3) neexistují žádné důkazy o tom, že by ryby procházely oblastí lopatek.
V současné době probíhají práce v Severozápadním národním centru pro obnovitelnou mořskou energii (NNMREC), jejichž cílem je prozkoumat a vytvořit nástroje a protokoly pro hodnocení fyzikálních a biologických podmínek a sledovat změny životního prostředí související s rozvojem přílivové energie.
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to síla přílivového proudu?
Odpověď: Přílivová energie je elektřina vyráběná z přílivu a odlivu vody.
Otázka: Co je to generátor přílivového proudu?
Odpověď: Generátor přílivového proudu je stroj, který získává energii z pohybující se vody při přílivu a odlivu.
Otázka: Jak generátory přílivového proudu získávají energii z vodních proudů?
Odpověď: Generátory přílivu a odlivu čerpají energii z vodních proudů stejným způsobem, jako větrné turbíny čerpají energii ze vzdušných proudů.
Otázka: V čem je energie z přílivu a odlivu levnější a ekologicky méně škodlivá?
Odpověď: Energie z přílivových proudů je nejlevnější a nejméně ekologicky škodlivá ze tří hlavních forem výroby energie z přílivu a odlivu.
Otázka: Kdy byla energie z přílivu a odlivu poprvé navržena?
Odpověď: Poprvé se o přílivové energii začalo uvažovat v 70. letech 20. století během ropné krize.
Otázka: Proč může jednotlivá přílivová turbína vyrábět více energie než stejně dimenzovaná větrná turbína?
Odpověď: Potenciál výroby energie jednotlivou přílivovou turbínou může být větší než u podobně dimenzovaných větrných turbín, protože voda má přibližně 800krát větší hustotu než vzduch, což umožňuje, aby voda poskytovala větší výkon než vzduch tlačící na podobnou turbínu při stejné rychlosti.
Otázka: Kde by měly být systémy přílivových proudů umístěny?
Odpověď: Systémy přílivových proudů musí být umístěny v oblastech s rychlým prouděním, kde se přirozené proudy soustřeďují mezi překážkami, například u vjezdů do zálivů a řek, kolem skalnatých míst, mysů nebo mezi ostrovy či jinými pevninskými masivy.
