Bitva u Buxaru
Bitva u Buxaru se odehrála 23. října 1764 mezi vojsky britské Východoindické společnosti vedenými Hectorem Munroem a spojenou armádou mughalských vládců.
Mughalské síly byly složeny ze dvou knížecích států, jejichž vládci byli Mir Qasim, bengálský nawab, a mughalský král Šáh Alam II.
Bitva u Buxaru, tehdy na území Bengálska, města na břehu řeky Gangy asi 130 km západně od Patny, byla rozhodujícím vítězstvím britské Východoindické společnosti.
Spojené mughalské síly čítaly asi 40 000 mužů a Monroeovy síly asi 10 000 mužů, z nichž 7 000 tvořili příslušníci pravidelné britské armády vyslaní k Východoindické společnosti. Zprávy o bitvě uvádějí, že hlavním důvodem porážky byla nedostatečná koordinace mezi jednotlivými mughalskými silami.
Výsledek
Osud tří poražených mughalských vůdců se lišil. Šáh Allám musel zaplatit pokutu pět milionů rupií. Po vyjednávání byla podepsána Alláhábádská smlouva. Alláhovi byly vráceny všechny jeho předválečné majetky s výjimkou okresů Karra a Alláhábád. Stal se důchodcem s měsíční penzí 450 000 rupií. Společnost mu později Alláhábád vrátila. Společnost získala příjmovou pravomoc (práva Diwani) na téměř 100 000 akrů půdy v dnešních státech Západní Bengálsko, Odiša, Bihár, Džhárkhand a Uttarpradéš a také v sousedních oblastech Bengálska. na oplátku dostal mughalský císař 26 lakh rupií.Hlavním cílem Společnosti nebylo ovládnout Indii, ale zvýšit své zdroje příjmů a rozšířit obchod po celé zemi. daně pro ně vybíral Společností jmenovaný zástupce-nawab. nawab měl zaplatit odškodné 50 lakh rupií.
Do Oudhu byl navrácen naváb Šudža-ud-Daula s pomocnými silami a zárukou obrany. Bengálský naváb Mir Kásim byl porážkou zruinován. Byl hlavním hybatelem války, ale poté byl Společností sesazen a Šudža-ud-Daula ho odmítl.
Důsledek
Díky těmto dohodám se britská Východoindická společnost stala faktickým vládcem Bengálska, protože již disponovala rozhodující vojenskou mocí. Nawabovi zůstala pouze kontrola nad soudní správou. Tu však byl později nucen v roce 1793 předat Společnosti. Tím byla kontrola Společnosti prakticky úplná.
Přesto se Východoindická společnost opět ocitla na pokraji bankrotu, což Brity přimělo k novému reformnímu úsilí. Na jedné straně byl jmenován Warren Hastings s mandátem k reformě, na druhé straně byla vznesena žádost o půjčku britskému státu. Výsledkem byl počátek státní kontroly nad Společností a Warren Hastings byl v letech 1772-1785 jmenován generálním guvernérem Bengálska.
Otázky a odpovědi
Otázka: Kdy se odehrála bitva u Buxaru a kdo se jí zúčastnil?
Odpověď: Bitva u Buxaru se odehrála 23. října 1764. Zúčastněnými stranami byly síly britské Východoindické společnosti vedené Hectorem Munroem a spojená armáda mughalských vládců, kterou tvořily síly Míra Kásima, navába bengálského, a mughalského krále Šáha Alama II.
Otázka: Kde se odehrála bitva u Buxaru?
Odpověď: Bitva u Buxaru se odehrála u Buxaru, který se tehdy nacházel na území Bengálska, ve městě na břehu řeky Gangy asi 130 km západně od Patny.
Otázka: Kdo vyhrál bitvu u Buxaru?
Odpověď: Bitva u Buxaru byla rozhodujícím vítězstvím britské Východoindické společnosti.
Otázka: Kolik mužů bylo přítomno ve spojených mughalských silách a kolik v Monroeových silách?
Odpověď: Spojené mughalské síly čítaly asi 40 000 mužů, zatímco Monroeovy síly čítaly asi 10 000 mužů, z nichž 7 000 byli muži pravidelné britské armády vyslaní k Východoindické společnosti.
Otázka: Co bylo hlavním důvodem porážky mughalských sil v bitvě u Buxaru?
Odpověď: Zprávy o bitvě uvádějí, že hlavním důvodem porážky byla nedostatečná koordinace mezi jednotlivými mughalskými silami.
Otázka: Kdo byl Mir Qasim a jaká byla jeho role v bitvě u Buxaru?
Odpověď: Mir Qasim byl bengálský naváb, jeden z vládců, jehož síly byly součástí spojených mughalských sil. Jeho pokusy o zlepšení financí v jeho regionu a budování armády podle moderních zásad byly jednou z příčin konfliktu s britskou Východoindickou společností, který vedl k bitvě u Buxaru.
Otázka: Jaké byly příčiny bitvy u Buxaru?
Odpověď: Jednou z příčin bitvy u Buxaru byl konflikt s britskou Východoindickou společností, který byl způsoben snahou Míra Kásima zlepšit finance svého regionu a vybudovat armádu podle moderních zásad.
