Siamang: velký stromový gibon (Symphalangus syndactylus) — popis a ohrožení
Siamang — velký stromový gibon: popis, život v korunách, unikátní syndaktylie a hlasité volání. Ohrožení kácením pro palmové plantáže, ochrana a fakta.
Siamang (Symphalangus syndactylus) je bezocasý gibon s tmavě černou srstí, který obývá koruny stromů v lesech Malajsie, Thajska a Sumatry. Díky zvyku pohybovat se především po stromech se mu říká stromový gibon. Siamang je největší z tzv. menších lidoopů a výrazně převyšuje ostatní giboní druhy délkou paží a tělesnými rozměry; dospělí jedinci mohou dosáhnout výšky těla kolem 70–90 cm (včetně paží až téměř 1 m při natažení) a váhově se běžně pohybují kolem 8–12 kg (u některých jedinců může být hmotnost vyšší). Siamang je jediným žijícím druhem rodu Symphalangus.
Vnější znaky a zvláštnosti
Siamangové se od ostatních gibonů snadno rozpoznají. Mají velmi dlouhé paže uzpůsobené k brachiaci (přeskakování mezi větvemi) a výrazné rozšíření prstů – u siamanga jsou dva prsty na každé ruce srostlé, což odráží latinský název „syndactylus“. Dalším charakteristickým znakem jsou velké gulární, tzv. „žabí“ vaky na krku. Tyto hrdelní vaky se mohou nafouknout do značné velikosti a slouží jako rezonátory, které zesilují hlasité volání a duetové zpěvy sloužící k obraně teritoria a komunikaci mezi partnery.
Chování a sociální struktura
Siamangové žijí převážně v monogamních párech nebo v malých rodinných skupinách složených z páru a jejich mláďat. Páry jsou úzce vazány a často provádějí koordinované duety, které mají funkci nejen oznamování obsazeného území, ale také upevňování partnerského vztahu. Aktivní jsou během dne (diurnální), pohybují se převážně v korunách stromů a výborně se přizpůsobili životu vysoko nad zemí. Pro pohyb využívají brachiaci a skoky; na zemi se pohybují méně obratně.
Potrava
Siamang je hlavně frugivorní (živí se plody), ale jeho jídelníček obsahuje i listy, květy, výhonky a příležitostně hmyz. Vyhledávání potravy probíhá v korunách stromů; díky variabilní potravinové nabídce v různých ročních obdobích se siamangi dokážou přizpůsobit změnám v dostupnosti zdrojů.
Rozmnožování a vývoj mláďat
Samice obvykle rodí jedno mládě po březosti dlouhé přibližně 7–8 měsíců. Mláďata jsou odchovávána rodiči a zůstávají v rodinné skupině několik let; mezera mezi porody bývá 2–3 roky. Sexualní dospělost nastupuje obvykle kolem 6–8 let. V zajetí se siamangové mohou dožít více než 30 let; ve volné přírodě je průměrná délka života obvykle kratší kvůli predaci a antropogenním hrozbám.
Rozšíření a poddruhy
Siamang obývá především tropické deštné lesy na Sumatře a na Malajském poloostrově; jejich areál sahá také do části jižního Thajska. V literatuře se někdy rozlišují dva poddruhy: S. s. syndactylus (sumaterský siamang) a S. s. continentis (malajský siamang na Malajském poloostrově). Někteří taxonomové však považují rozdíly jen za variace v rámci jednoho druhu a rozdělení na poddruhy není jednotné.
Ohrožení a ochrana
Hlavní hrozbou pro siamangy je úbytek a fragmentace stanovišť způsobené přeměnou primárních lesů na plantáže a zemědělskou půdu. Zvlášť významný je vliv produkce palmového oleje, kdy se kácí rozsáhlé plochy pralesů a narušují se migrační a potravní koridory. Dále ohrožují siamanga nelegální lov, obchod s divokými zvířaty (pro domácí mazlíčky či zábavu) a místy i konflikty s lidmi.
- Hlavní hrozby: odlesňování pro plantáže (palmový olej), komerční těžba dřeva, fragmentace populace, lov a obchod se zvířaty.
- Ekologické následky: zmenšení dostupného území, izolace populací, snížení genetické variability a pokles reprodukčního úspěchu.
Siamang je dle mezinárodních červených seznamů považován za druh zranitelný až ohrožený v závislosti na lokalitě a aktuálních odhadech populací; trend populace je klesající. Ochranná opatření zahrnují vyhlašování a správu chráněných území, posílení prosazování zákonů proti nelegálnímu obchodu, programy záchrany a chovu v zajetí a osvětu mezi místními komunitami. Mezinárodní iniciativy a certifikace udržitelných praktik produkce, například snahy o odpovědné pěstování palmy olejné (dobrovolné certifikační systémy), mohou též snížit tlak na přirozená stanoviště.
Co můžete udělat
Podpořit ochranu siamangů lze několika způsoby: informovat se a šířit povědomí o dopadech neudržitelné produkce palmového oleje, vybírat produkty s odpovědným původem, podporovat organizace zabývající se ochranou pralesů a záchranné stanice a respektovat místní zákony a pravidla při návštěvě přírodních rezervací.
Siamang je unikátní a charismatický druh s výrazným hlasem a sociálními vazbami; jeho budoucnost závisí především na ochraně a obnově lesních ekosystémů, v nichž žije.
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to Siamang?
Odpověď: Siamang (Symphalangus syndactylus) je bezocasý gibon s černou srstí, který žije v lesích Malajsie, Thajska a Sumatry.
Otázka: Jak velký může být siamang?
Odpověď: Siamangové mohou dorůstat výšky až 1 m a váhy až 23 kg.
Otázka: Čím se siamangové liší od ostatních gibonů?
Odpověď: Siamangové se od ostatních gibonů liší tím, že mají srostlé dva prsty na každé ruce, odtud pochází název "syndactylus". Kromě toho mají velké žaberní vaky, které se mohou nafouknout až do velikosti hlavy.
Otázka: Existují nějaké poddruhy siamangů?
Odpověď: Mohou existovat dva poddruhy siamangů - nominátní sumaterský siamang (S. s. syndactylus) a malajský siamang (S. s. continentis). V opačném případě by se mohlo jednat pouze o populaci na Malajském poloostrově.
Otázka: V jakém prostředí siamangové žijí?
Odpověď: Siamangové žijí na stromech, proto se nazývají stromoví a obývají lesy v Malajsii, Thajsku a na Sumatře.
Otázka: Jak dlouho se obvykle dožívají?
Odpověď: V zajetí se siamangové mohou dožít více než 30 let, ale jejich život může být kratší kvůli nelegálnímu nákupu a prodeji jako domácích mazlíčků nebo ztrátě životního prostředí způsobené produkcí palmového oleje, která vykácela spoustu lesní půdy a zmenšila tak jejich životní prostředí spolu s dalšími druhy, jako jsou tygři.
Vyhledávání