Seldžucká architektura

Tato architektura se nachází v rozsáhlé oblasti od Hindúkuše až po východní Anatolii. Také od střední Asie až po Perský záliv. Domovinou seldžucké architektury byl Turkmenistán a Írán. Zde byly postaveny první trvalé seldžucké stavby. Bohužel mongolské nájezdy většinu těchto staveb zničily. Zůstalo jich jen několik. V roce 1063 byl Isfahán založen jako hlavní město Velké seldžucké říše pod vedením Alpa Arslana.

Nejvýznamnější změna nastala na počátku 12. století. Jednalo se o přeměnu hypostylového půdorysu na mešitu se čtyřmi iwany (viz Šáhova mešita). Dalším typem mešity zavedeným v této době byla kiosková mešita, tvořená kupolovitým prostorem se třemi otevřenými stranami a stěnou obsahující mihráb na straně qibla. Pro architekturu tohoto období byly charakteristické také pamětní hrobky. Obvykle se jednalo o osmiboké stavby s kopulovitou střechou, nazývané Kümbet nebo Türbe. Působivým příkladem hrobové architektury je mauzoleum sultána Sanjara v Mervu. Jedná se o mohutnou stavbu o čtvercových rozměrech 27 metrů (89 stop) s obrovskou dvojitou kopulí spočívající na klenácích a muqarnasových pendativech.

• Seldžucká dynastie
• Hrobka Ahmeda Sanjara
• Věž Kharraqan