Rosidy jsou rozsáhlou skupinou kvetoucích rostlin (angiosperm), která zahrnuje přibližně 70 000 druhů — což představuje významnou část diversity kvetoucích rostlin a podle některých odhadů i více než čtvrtinu všech nahosemenných rostlin. Rosidy ukazují obrovskou morfologickou variabilitu: patří sem stromy, keře, byliny i liány, od drobných plevelů až po mohutné lesní dřeviny.

Rosidy se dělí do 17 hlavních řádů. Tyto řády dohromady obsahují asi 140 čeledí, mezi nimi najdeme velmi rozdílné skupiny — od růží a bobovitých až po čeledi, které zahrnují známé plody či dřeviny, včetně hořkých žlutých citronů. Rosidy a asteridy patří mezi nejpočetnější větve v rámci eudicot (eudikotyledonů) a společně tvoří velkou část cévnatých kvetoucích rostlin světa.

Výskyt, ekologie a praktický význam

Rosidy se vyskytují ve všech hlavních typech biotopů: v mírných i tropických lesích, v suchých stepích i v mokřadech. Některé čeledi (např. Fabaceae — bobovité) významně ovlivňují koloběh dusíku díky symbióze s bakteriemi v kořenech; jiné poskytují důležité potraviny (jabloně, hrušně, boboviny, brukvovité), olejniny, medicinální rostliny nebo dřeviny. Rosidy zahrnují mnoho hospodářsky důležitých plodin, okrasných druhů i značné množství dominantních lesních stromů.

Evoluce a fosilní záznam

Fosilní pozůstatky, které lze přiřadit k rosidům, pocházejí z období křídy. Molekulární odhady založené na „molekulárních hodinách“ naznačují, že rosidy vznikly v aptu nebo albu křídy, tedy zhruba před 125 až 99,6 miliony let (mya). Během kenozoika došlo k rychlé diverzifikaci jednotlivých čeledí a rozšíření do mnoha ekologických nik.

Taxonomie a různé definice

V odborné literatuře se používají různé způsoby vymezení rosidů. Obecně existují tři hlavní přístupy k definování skupiny (např. pojetí jako širší nebo užší klad): některé definice jsou dvoustranně uzavřené (node-based), jiné zahrnují širší sestavu příbuzných linií. V praxi to znamená, že autoři někdy rozdílně zařazují některé skupiny — například řád Saxifragales bývá v některých koncepcích považován za součást rosidů, zatímco jiní systematikové jej vyčleňují mimo ně. Moderní molekulární fylogenetika však obecně podporuje monofyletický původ rosidů a jejich rozdělení na několik hlavních větví, přičemž často se hovoří o dvou velkých podsouborách: fabidech (eurosids I) a malvidech (eurosids II).

Souhrn

  • Rosidy jsou jednou z největších a ekologicky nejvýznamnějších skupin kvetoucích rostlin.
  • Zahrnují přibližně 17 řádů a kolem 140 čeledí s asi 70 000 druhy.
  • Pocházejí z křídy (fossilní záznam) a molekulární data kladou jejich původ do období před 125–99,6 mya.
  • Taxonomické pojetí se liší — některé definice zahrnují skupiny jako Saxifragales, jiné je vylučují — ale základní členění na velké podsoubory (fabidy a malvidy) je široce přijímáno.

Díky své druhové bohatosti a rozmanitosti forem mají rosidy zásadní ekologický i hospodářský význam — od důležitých potravin až po dominantní komponenty lesních ekosystémů a zdroje dřeva či léčivých látek.