Permeabilita (magnetická): definice, μ0, μr a příklady materiálů

Permeabilita (magnetická): vysvětlení μ0 a μr, jak ovlivňují magnetická pole, příklady materiálů včetně feromagnetik (železo, nikl) a praktické použití.

Autor: Leandro Alegsa

Permeabilita je vlastnost materiálu, která popisuje, jak silné by bylo magnetické pole uvnitř materiálu při daném zdroji (např. stejném proudu nebo magnetickém toku). Permeabilita vyjadřuje schopnost materiálu vedení magnetického pole; čím větší je permeabilita, tím snáze se v materiálu vytvoří magnetické pole. Permeabilita se měří v henriích na metr (H/m) a jejím symbolem je μ {\displaystyle \mu }. \mu.

Protože prázdný prostor (vakuum) má konstantní permeabilitu — tzv. permeabilitu volného prostoru — značí se obvyklá hodnota touto konstantou μ 0 {\displaystyle \mu _{0}}{\displaystyle \mu _{0}}. Numericky má tato konstanta přesnou hodnotu 4π×10⁻⁷ H/m (v textu původně uvedeno jako 0,0000004 × π {\displaystyle 0,0000004\times \pi }. {\displaystyle 0.0000004\times \pi }).

Relativní permeabilita a základní vztahy

Pro porovnání materiálů se používá relativní permeabilita (symbol μ r {\displaystyle \mu _{r}}{\displaystyle \mu _{r}} ), která je definována jako poměr permeability materiálu k permeabilitě volného prostoru (μ r = μ / μ 0 {\displaystyle \mu _{r}=\mu /\mu _{0}}{\displaystyle \mu _{r}=\mu /\mu _{0}}). Často se používá i magnetická susceptibilita χ, která je spojena s permeabilitou vztahem

μ = μ0 (1 + χ) .

Většina materiálů má μr velmi blízkou jedné, tedy jejich permeabilita se od permeability vakua prakticky neliší a ve většině běžných elektromagnetických výpočtů lze použít hodnotu μ0. Výjimku tvoří zejména feromagnetické materiály, které mohou mít μr mnohonásobně větší.

Typy magnetického chování

  • Diamagnetické materiály: μr mírně menší než 1 (např. měď, zlato). Tyto materiály slabě odpuzují magnetické pole.
  • Paramagnetické materiály: μr mírně větší než 1 (např. hliník, kyslík v plynné formě). Slabě přitahují magnetické pole.
  • Feromagnetické materiály: μr může být velmi vysoká (řády stovek až tisíců nebo více). Tyto materiály (např. železo, nikl) vykazují silnou magnetizaci, saturaci a hysterézi (remanentní magnetizaci a ztrátový cyklus B–H).

Příklady materiálů a typické hodnoty

  • Vakuum: μr = 1
  • Vzduch: μr ≈ 1 (prakticky jako vakuum)
  • Měď, hliník (nevýrazné diamagnetické/paramagnetické chování): μr ≈ 0,9999 – 1,0001
  • Železo (měkké železo, slabé feromagnetické jádro): μr často v řádu 1000–5000 (záleží na slitině a struktuře)
  • Nikl: kolem 600 pro některé slitiny
  • Slitiny pro vysokou permeabilitu (např. mu-metal, permalloy): μr může dosahovat 10^4–10^5 a v některých speciálních případech až kolem 10^6

Další důležité vlastnosti a poznámky

  • Nelinearita: U feromagnetik závisí permeabilita na intenzitě pole (B–H křivka). Při dosažení saturace se μ efektivně snižuje.
  • Hysteréze: Feromagnetické materiály vykazují hysteretický smyčkový průběh magnetizace, což ovlivňuje ztráty při střídavých polích.
  • Frekvenční závislost: Při vyšších frekvencích se permeabilita mění a stává se komplexní veličinou μ(ω)=μ′(ω)−jμ″(ω), kde imaginární část popisuje ztráty (permeabilní disipace, vířivé proudy, magnetická hysterezní ztráta).
  • Anizotropie: U některých krystalů nebo orientovaných materiálů je permeabilita tenzor, tedy závislá na směru magnetického pole.
  • Teplota: Permeabilita závisí na teplotě; u feromagnetik existuje Curieho teplota nad kterou ztrácejí feromagnetické vlastnosti a μr klesá k ~1.
  • Měření: Permeabilita se určuje pomocí B–H měření, impedance cívek, rezonančních metod nebo měřením posloupnosti magnetizačních smyček.

V praxi tedy použijeme hodnotu μ0 pro většinu neinženýrských a makroskopických výpočtů, pokud ovšem nepracujeme s feromagnetickými jádry nebo speciálními vysokopermeabilními materiály, kde je nezbytné znát skutečnou, často frekvenčně a proudově závislou hodnotu μ (resp. μr).

Otázky a odpovědi

Otázka: Co je to propustnost?


Odpověď: Permeabilita je vlastnost materiálu, která popisuje, jak husté by bylo magnetické pole, kdyby jím procházelo stejné množství proudu.

Otázka: Jak se permeabilita měří?


Odpověď: Permeabilita se měří v henriích na metr (H/m) a její symbol je μ.

Otázka: Jak se nazývá konstantní permeabilita prázdného prostoru?


Odpověď: Konstantní propustnost prázdného prostoru se nazývá propustnost volného prostoru nebo μ0.

Otázka: Jak měříme relativní permeabilitu?


Odpověď: Relativní permeabilitu lze vypočítat vydělením permeability materiálu permeabilitou volného prostoru (μr = μ/μ0).

Otázka: Existují materiály s vyšší relativní propustností, než je obvyklé?


Odpověď: Ano, některé materiály jsou feromagnetické a mají mnohem vyšší relativní permability než jiné materiály, například železo (5000) a nikl (600). Kromě toho byly některé materiály speciálně navrženy tak, aby měly relativní permiabilitu milionkrát větší než prázdný prostor.

Otázka: Je nutné při výpočtu magnetického pole brát v úvahu měrnou permiabilitu materiálu?


Odpověď: Ne, u většiny materiálů je jejich permiabilita natolik blízká 1, že ji lze zanedbat a místo ní použít permiabilitu volného prostoru.


Vyhledávání
AlegsaOnline.com - 2020 / 2025 - License CC3