Rovnoběžka 36°30′ severní šířky je kruh zeměpisné šířky, který se nachází 36 a půl stupně severně od zemského rovníku. Tato rovnoběžka zeměpisné šířky je v historii Spojených států velmi důležitá. Byla to totiž linie Missourského kompromisu, který sloužil k rozdělení otrokářských a svobodných států na západ od řeky Mississippi, s výjimkou Missouri, které leží převážně severně od této rovnoběžky.

 

Historický kontext

Missourský kompromis byl přijat Kongresem Spojených států v roce 1820 (ratifikován 1821) jako dočasné politické řešení rostoucího napětí mezi severními a jižními státy ohledně rozšíření otroctví do nově získaných území (zejména území získaného v rámci Louisiana Purchase). Součástí kompromisu bylo současné přijetí Missouri jako otrokářského státu a oddělení části území na sever, kde byl zároveň přijat stát Maine jako svobodný stát — tím se udržela rovnováha počtu otrokářských a svobodných států v Senátu.

Pravidla a výjimky

Klíčovým bodem kompromisu bylo ustanovení, že v územích ležících na západ od řeky Mississippi bude otroctví zakázáno severně od rovnoběžky 36°30′, s výjimkou území Missouri, které bylo výslovně vyjmuto. To znamenalo, že nová území a budoucí státy na sever od této linie měla být teoreticky svobodná, zatímco území na jih od ní mohla otroctví povolit.

Následky a zánik kompromisu

Missourský kompromis byl dočasným uklidněním rozporů, ale neodstranil hlubší příčiny napětí mezi severem a jihu. V 50. letech 19. století byl jeho obsah postupně podkopán zákonem o Kansasu a Nebrasce (Kansas–Nebraska Act, 1854), který zavedl zásadu popular sovereignty — tedy rozhodování o otroctví hlasováním osadníků v jednotlivých teritoriích. Roku 1857 rozhodl Nejvyšší soud USA v případu Dred Scott, že Kongres nemá pravomoc zakazovat otroctví v teritoriích, což efektivně zrušilo hlavní ustanovení Missourského kompromisu a dále přispělo k radikalizaci konfliktu vedoucího k občanské válce.

Geografické a symbolické významy

Rovnoběžka 36°30′ není hranicí mezi státy v běžném administrativním smyslu — jde o zeměpisnou linii, která se táhne kolem Země. V kontextu amerických územních diskusí 19. století však nabývala konkrétní politické váhy jako symbolické dělící čáry mezi oblastmi, kde mělo být otroctví zákonem omezeno, a oblastmi, kde bylo povoleno. Dodnes je často uváděna v historických přehledech jako příklad kompromisního řešení, které krátkodobě oddálilo konflikt, ale nevyřešilo základní rozpory společnosti.