Úspory

Úsporná opatření (politicko-ekonomická) jsou opatření vlády, která se snaží snížit schodky veřejných rozpočtů. Dělají to menšími výdaji, zvýšením daní, obojím nebo jiným chytrým způsobem.

Úsporná opatření používají vlády, které mají potíže se splácením svých dluhů. Cílem těchto opatření je snížit rozpočtový deficit tím, že se příjmy státu přiblíží výdajům.

Ve většině makroekonomických modelů úsporná politika obecně zvyšuje nezaměstnanost, protože klesají vládní výdaje. Snížení vládních výdajů snižuje veřejnou a možná i soukromou zaměstnanost. Také zvýšení daní může snížit spotřebu tím, že sníží disponibilní příjem domácností. Někteří tvrdí, že snížení výdajů může vést k vyššímu poměru dluhu k HDP, protože samotné vládní výdaje jsou součástí HDP.

Například po velké recesi následovala v mnoha evropských zemích úsporná opatření, která navzdory nižším rozpočtovým schodkům vedla ke zvýšení nezaměstnanosti a poměru dluhu k HDP. Pokud ekonomika funguje na úrovni své kapacity nebo blízko ní, mohou vyšší krátkodobé deficitní výdaje (stimuly) způsobit růst úrokových sazeb. To má za následek snížení soukromých investic. To pak snižuje hospodářský růst. V případě nadbytečné kapacity může stimul vést ke zvýšení zaměstnanosti a produkce.

Otázky a odpovědi

Otázka: Co jsou to úsporná opatření?

Otázka: Proč vlády používají úsporná opatření?

Otázka: Jaké jsou důsledky úsporných opatření?

Otázka: Jak může zvýšení daní ovlivnit spotřebu?

Otázka: Může snížení výdajů vést k vyššímu poměru dluhu k HDP?

Otázka: Co se stalo v evropských zemích po zavedení úsporných opatření po velké recesi?

Otázka: Co se stane, když ekonomika funguje na úrovni své kapacity nebo blízko ní a zvýší se stimulační výdaje?

Hledání podle dopisu