Otevřená třída slov je část řeči, která může snadno přidávat nová slova. Naopak uzavřená třída slov nová slova přijímá jen zřídka nebo vůbec.

Co to znamená v praxi

Do otevřených tříd patří zejména ty kategorie slov, jejichž počet se v jazyce průběžně zvětšuje — typicky podstatná jména, slovesa, přídavná jména a příslovce. Nová slova vznikají v důsledku technického vývoje, kulturních změn, tvoření slov pomocí předpon/sufixů nebo přejímáním z jiných jazyků (např. anglických).

Příklady otevřených tříd

  • Podstatná jména: smartphone, blog, influencer, startup (do češtiny často adaptováno jako smartphone/„chytrý telefon“, blog apod.).
  • Slovesa: googlovat, lajkovat, postovat — tvořená přidáním infinitivního tvaru k základům z cizích slov nebo k substantivům.
  • Přídavná jména a příslovce: nové přívlastky vznikají odvozením (např. internetový, online).

Příklady uzavřených tříd

Mezi uzavřené třídy obvykle patří zájmena, předložky, spojky, částice a některé druhy číslovek či pomocných sloves. Tyto třídy mají omezený a relativně stabilní počet členů; nová slova se do nich přidávají jen výjimečně.

Například zájmen není potřeba mít v jazyce příliš mnoho. Uvádí se zde jen typické kategorie a příklady: osobní zájmena (já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni), přivlastňovací (můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich), ukazovací (ten, toto), tázací (kdo, co), vztažná (který), záporná (nikdo, nic), neurčitá (někdo, něco). Tyto seznamy nejsou neomezeně dlouhé, protože zájmeno nahrazuje celé podstatná jména a tím plní opakovaně podobnou funkci ve větě.

Proč některé třídy rostou rychleji

  • Produktivita tvoření slov: Některé afixy (sufixy a prefixy) jsou velmi produktivní a umožňují snadné vytváření nových substantiv, adjektiv nebo sloves (např. -ník, -ka, -ství, -ovat).
  • Kompozice: Skládáním slov (kompozice) vznikají nová pojmenování — např. počítač + hra = počítačová hra.
  • Přejímání z cizích jazyků: Globalizace a technologie přinášejí nové výrazy, které se přizpůsobí českému tvarosloví (např. selfie, hashtag, streaming → částečné či úplné zdomácnění).
  • Sociokulturní potřeba: Když vznikne nová činnost, věc nebo fenomén, jazyk si obvykle vytvoří nebo přejme vhodné pojmenování (např. blogovat, lajkovat).

Rozdíl ukázaný na větě

Protože zájmena nahrazují celá podstatná jména, není potřeba mnoho druhů zájmen. Místo věty "Hrabě ze Sandwiche představil oblíbené jídlo hraběte ze Sandwiche, sendvič" použijeme zájmeno a věta se zjednoduší na "Hrabě ze Sandwiche představil své oblíbené jídlo, sendvič." Díky zájmenům tedy dochází k nahrazení opakujících se substantiv bez nutnosti vytvářet nová slova z uzavřené třídy.

Shrnutí

Otevřené slovní třídy (podstatná jména, slovesa, přídavná jména, příslovce) se snadno rozšiřují — jazyk je adaptuje podle potřeby společnosti a techniky. Uzavřené třídy (např. zájmena, předložky, spojky) mají omezený počet členů a nová slova do nich vstupují jen zřídka. Rozlišení pomáhá porozumět, proč některá slova vznikají a šíří se rychle, zatímco jiná zůstávají stabilní po dlouhou dobu.