Atmosférická cirkulace je rozsáhlý pohyb vzduchových hmot. Původcem těchto procesů je sluneční záření. Sluneční vlny vyzařují krátkovlnné záření. Země pohlcuje pouze část této energie. Druhá část je vyzářena zpět do atmosféry a do vesmíru. Zpětné záření je dlouhovlnné. Tepelná energie se šíří díky cirkulaci vzduchu na povrchu Země.

Projev cirkulace se v jednotlivých letech mění, ale základní klimatologická struktura je téměř konstantní. Rozeznáváme 3 buňky: Hadleyho buňku, Ferrellovu buňku a polární buňku. Pohyb vzduchových hmot je ovlivňován Coriolisovou silou. To znamená, že vzduch se odklání k západu.