Narájání (nepálsky: नारायणी अञ्चल Listen ) je jedna ze čtrnácti oblastí Nepálu, která se nachází na středním jihu země. Je pojmenována podle řeky Narájání, která se nachází na západní hranici zóny.
Geografie
Narájání zahrnuje území od nížin terai na jihu přes pahorkaté středohoří až k předhůřím Himálaje. Na jihu dominuje rovinná, zemědělsky úrodná oblast terai, zatímco centrální a severní části jsou členitější. Hlavní vodní tepna oblasti je právě řeka Narájání, která na mnoha úsecích formuje přirozené hranice zóny a odtéká dále do Indie jako významný přítok Gangu.
Administrativní členění
Tradičně byla oblast rozdělena do několika okresů (distriktů). Mezi nejvýznamnější patří:
- Chitwan (s městem Bharatpur)
- Makwanpur (s městem Hetauda, které sloužilo jako administrativní centrum zóny)
- Bara
- Parsa (s městem Birgunj, důležitým hraničním přístavem a obchodním centrem)
- Rautahat
Po reformě administrativního uspořádání Nepálu z roku 2015 už zóny jako Narájání nejsou oficiálními jednotkami; jejich území bylo rozděleno mezi nově vzniklé provincie (např. části připadly do Bagmati Province a Madhesh Province).
Dějiny a význam jména
Název oblasti pochází od řeky Narájání, která je v hinduistické tradici spojována s bohem Višnu (Nárájan). Oblast má dlouhou historii osídlení, kde se mísily kultury horských a nížinných komunit. V průběhu 20. století se Narájání stala důležitým regionem pro obchod mezi centrálním Nepálem a Indií, zejména díky městu Birgunj.
Ekonomika a doprava
Ekonomika oblasti je založena především na zemědělství (pěstování rýže, pšenice, cukrové třtiny, olejnin a ovoce), průmyslu v průmyslových zónách (např. Hetauda Industrial District) a obchodu. Město Birgunj je klíčovým obchodním uzlem a hraničním přechodem do indického Raxaul; funguje zde i důležitý suchý přístav (dry port) a logistická infrastruktura.
Dopravně je region dobře propojen silniční sítí — prochází tudy Mahendra Highway (východ–západ) a významné komunikace spojující vnitrozemí s indickou hranicí. Letištěmi, která oblast obsluhují, jsou například Bharatpur Airport (Chitwan) a Simara Airport (Bara), které zajišťují vnitrostátní letecké spojení.
Příroda a cestovní ruch
Jedním z nejvýznamnějších přírodních bohatství oblasti je Chitwanský národní park, zařazený na seznam světového dědictví UNESCO. Park chrání tropické a subtropické ekosystémy terai, především populace nosorožců jednorohých (Rhinoceros unicornis), tygrů, slonů a bohatou ptačí faunu, a je jedním z hlavních cílů domácího i zahraničního turismu. Kromě safarí návštěvníci oceňují i možnosti pozorování ptactva, kajakování či návštěv místních etnických komunit.
Obyvatelstvo a kultura
V oblasti žije pestrá směs etnických skupin. V nížinách terai jsou tradičně početné komunity Tharu a mluvčí indických jazyků (např. bhojpuri), zatímco v kopcovitějších částech převládají skupiny jako Khas/Indoevropané (Brahmini, Chhetri) a různé horské etniká (např. Gurungové nebo Tamangové v určitých lokalitách). Hlavními jazyky jsou nepálština a místní terajské dialekty. Kulturní život zahrnuje náboženské svátky hinduistické i buddhistické tradice, a v terai jsou rozšířeny i lokální zvyky a festivaly jako Chhath.
Současný statut
Administrativní reforma z roku 2015 ukončila existenci zón jako úředních jednotek, avšak název Narájání je nadále používán v historickém, geografickém a kulturním kontextu. Území bývalé zóny nadále hraje významnou roli v ekonomice Nepálu díky zemědělství, průmyslu, ochraně přírody a přeshraničnímu obchodu.

