Distribuce Linuxu: definice, složení a přehled distribucí

Distribuce Linuxu: co je distro, z čeho se skládá a přehled populárních i lehkých distribucí — srovnání, tipy a rady pro výběr podle použití.

Autor: Leandro Alegsa

Distribuce Linuxu (často označované zkratkou distro) se skládají z jádra Linuxu a sady aplikací a nástrojů nutných pro běh systému. Operační systém typicky obsahuje jádro Linuxu, knihovny a nástroje z projektu GNU a komponenty pro zobrazování uživatelského rozhraní — tedy i grafiky, která bývala tradičně realizována přes systém X Window System (dnes se čím dál častěji používá i Wayland).

Složení distribuce

  • Jádro (kernel) — řízení hardwaru, procesů, paměti a ovladačů (jádro Linuxu, viz výše).
  • Uživatelský prostor — shell (bash, zsh), základní utilitky a programy.
  • Knihovny — libc (glibc, uClibc, musl nebo dietlibc), grafické knihovny atd.
  • Nástroje a balíčkovací systém — správce balíčků a repozitáře (např. apt/dpkg, rpm/dnf, pacman, apk), instalátor a aktualizační mechanizmy.
  • Grafické prostředí a správci oken — kompletní desktopová prostředí jako KDE nebo GNOME, lehčí správci oken (Openbox, i3, Fluxbox) nebo jen minimální composity; malé distribuce často neobsahují plnohodnotné DE a místo toho používají úsporné nástroje a knihovny (např. BusyBox, uClibc či dietlibc).
  • Nástroje pro správu systému — init systém (systemd, SysVinit, runit, OpenRC), nástroje pro správu sítí, zabezpečení a zálohování.

Typy distribucí a jejich zaměření

  • Obecné desktopové distribuce (např. Debian, Ubuntu, Fedora) — zaměřené na uživatelskou přívětivost a širokou podporu softwaru.
  • Serverové a enterprise distribuce (např. Red Hat Enterprise Linux, CentOS → AlmaLinux/Rocky) — dlouhodobá podpora, stabilita a certifikace.
  • Lehké a embedded distribuce (např. Alpine, specializované buildy) — malé velikosti, nízké nároky, často používají musl nebo uClibc a BusyBox.
  • Distribuce pro pokročilé uživatele (např. Arch, Gentoo) — konfigurace na míru, rychlé aktualizace nebo kompilace ze zdrojů.
  • Specializované (např. Kali pro penetrační testování, Raspbian/ Raspberry Pi OS pro SBC, multimedia, vzdělávání, zabezpečení).
  • Live distribuce — boot z USB/CD bez instalace na disk; vhodné pro záchranu dat nebo testování.

Existuje více než tři sta distribucí Linuxu. Mnohé z nich jsou aktivně vyvíjené, jiné vznikly jako forky či specializované varianty původních projektů. Většina distribucí se průběžně vylepšuje a mění své funkce, balíčky a zásady vydávání.

Modely vydávání a správa balíků

  • Stabilní (fixed) vydání — pravidelné větší verze (např. Debian Stable), vhodné pro produkční prostředí.
  • Rolling release — průběžné aktualizace bez velkých verzí (např. Arch), poskytuje novější software, ale může být méně předvídatelný.
  • Balíčkové formáty — .deb, .rpm, tarball, také kontejnery (Docker/OCI images) pro distribuci aplikací mimo systémový balíčkovací systém.

Jak vybrat distribuci

  • Určete účel: desktop, server, embedded, bezpečnostní testy, vývoj atd.
  • Zvažte podporu hardwaru a komunitu (dokumentace, fóra, dostupnost balíků).
  • Rozmyslete si preferovaný balíčkovací systém a release model (stabilita vs. aktuálnost).
  • Vyzkoušejte live obraz nebo virtuální stroj před instalací, abyste ověřili kompatibilitu a uživatelské rozhraní.

Shrnutí: Distribuce Linuxu jsou kombinací jádra, uživatelského prostoru a sady nástrojů a prostředí přizpůsobených konkrétním potřebám uživatelů — od velkých desktopových prostředí jako KDE nebo GNOME až po minimalistické systémy využívající BusyBox a alternativní C knihovny. Výběr správného distro závisí na cíli, hardwaru a požadavcích na údržbu a bezpečnost.

Historie

Před příchodem prvních distribucí Linuxu musel být uživatel Linuxu odborníkem na Unix a musel znát knihovny a spustitelné soubory, které byly potřeba k zavedení a spuštění systému.

Linuxové distribuce začaly vznikat poté, co linuxové jádro začali používat i lidé mimo původní programátory Linuxu. Ti se více zajímali o tvorbu operačního systému než o to, aby byl uživatelsky přívětivý. []

Mezi první distribuce patřily:

  • "Boot-root" od H. J. Lu je dvojice disků s jádrem a naprosto minimálními nástroji pro začátek.
  • MCC Interim Linux, který byl v únoru 1992 zpřístupněn veřejnosti ke stažení na FTP serveru University of Manchester;
  • TAMU, vytvořená jednotlivci na Texas A&M University ve stejné době, a
  • SLS (Softlanding Linux System).
  • Yggdrasil Linux/GNU/X, vytvořil první distribuci Linuxu založenou na CD-ROM.

SLS nebyl dobře udržován, a tak Patrick Volkerding vytvořil distribuci založenou na SLS, kterou nazval Slackware; vyšla 16. července 1993. Jedná se o nejstarší vyvíjenou verzi.

Lidé používající počítače chtěli používat distribuce Linuxu jako náhradu operačních systémů Microsoft Windows na PC, Mac OS na počítačích Apple Macintosh a proprietárních verzí Unixu.

Správa balíčků

Distribuce jsou obvykle rozděleny do balíčků. Každý balíček obsahuje určitou aplikaci nebo službu. Příkladem balíčků je kolekce písem nebo webový prohlížeč.

Balíček se obvykle poskytuje jako zkompilovaný kód, přičemž instalace a odebírání balíčků se provádí pomocí systému pro správu balíčků. Linuxové distribuce obvykle obsahují mnohem více softwaru než Microsoft Windows nebo Mac OS X.

Oblíbené distribuce

Mezi známé distribuce Linuxu patří:

Nástroje pro výběr distribuce Linuxu

Existují nástroje, které lidem usnadňují rozhodování.

Snímky obrazovky běžných distribucí

Několik snímků obrazovky běžných distribucí těsně po instalaci :

·        

Mandriva 2008.1 Spring

·        

Fedora 9

·        

Ubuntu 9.10

·        

Debian GNU/Linux 4.0

·        

Super OS 9.04

Související stránky



Vyhledávání
AlegsaOnline.com - 2020 / 2025 - License CC3