Kermské království bylo státem v Núbii přibližně od roku 2500 př. n. l. do roku 1520 př. n. l. Sídlilo ve městě Kerma v Horní Núbii a bylo významným centrem v období egyptské Střední říše. Mělo výraznou civilizaci (nalezena byla například velmi jemná a originální keramika).
Na místě Kermy se nachází rozsáhlé město a pohřebiště tvořené velkými tumbami. Protože se zde nachází mnoho příkladů núbijské kultury a pohřebních praktik, vědci se domnívají, že egyptské sochy a další egyptské předměty nalezené v Kermě se sem dostaly prostřednictvím obchodu.
V roce 2003 objevil švýcarský archeologický tým pracující v severním Súdánu jeden z nejpozoruhodnějších egyptologických nálezů posledních let. Na lokalitě známé jako Kerma, nedaleko třetího kataraktu Nilu, objevil archeolog Charles Bonnet se svým týmem příkop uvnitř chrámu ze starověkého města Pnoubs, který obsahoval sedm monumentálních soch z černé žuly. Skvěle vytesané a ve výborném stavu zachovalosti zobrazovaly pět faraonských vládců, včetně Taharqa a Tanoutamona, dvou posledních faraonů "núbijské" dynastie, kdy Egyptu vládli králové z území dnešního Súdánu. Núbijští faraoni vládli více než půl století spojenému království Egypta a Núbie, jehož říše se rozkládala od delty až po horní tok Nilu.