Hurikán Helene (2006): přehled, vývoj a význam v atlantské sezóně

Ve druhém zářijovém týdnu se u afrického pobřeží začala pohybovat silná tropická vlna. Od počátku byla dobře organizovaná a 11. září, ještě než vstoupila do Atlantiku, se Národní středisko pro hurikány domnívalo, že by se mohla rychle změnit v tropickou depresi. To se také stalo a 12. září ráno se z ní stala tropická deprese Eight.

Vzhledem k tomu, že deprese byla tak velká, vyvíjela se poměrně pomalu v kombinaci s východním střihem větru ve východním Atlantiku a kvůli saharské vzduchové vrstvě na severu, když se pohybovala jižně od Kapverdských ostrovů. Aktuální zesilování bylo zpomaleno, protože konvekce probíhala velmi pomalu. Dne 13. září však deprese zesílila v tropickou bouři Helene. Bouře následně pomalu zesilovala nad teplými vodami východního Atlantiku při svém postupu západoseverozápadním směrem.

Suchý vzduch ze saharské vzduchové vrstvy zpomaloval 14. září zesilování Helene, která byla stále slabou tropickou bouří. K náhlému zesílení však došlo 15. září, kdy se střih snížil.

Ráno 16. září začala bouře vytvářet rozervané oko a zesílila na hurikán Helene. Intenzita zůstala po nějakou dobu stejná jako u slabého hurikánu 1. kategorie, protože posilování zpomaloval střední střih větru, přestože nebylo mnoho suchého vzduchu. Pozdě večer začala bouře opět pomalu sílit.

17. září se zesilování zrychlilo a Helene se toho rána rychle stala hurikánem 2. kategorie, protože oko se vyjasnilo a bylo obklopeno hlubší konvekcí. Helene se také stočila více na sever a zpomalila ve středním Atlantiku, což bylo způsobeno slabostí subtropického hřebene dále na severu, kterou vytvořil Gordon. Protože se Helene stočila na sever, hurikán se vzdálil od jakýchkoli pevninských oblastí. Posilování pokračovalo i během odpoledne a večer Helene zesílila na velký hurikán o rychlosti 115 mph (185 km/h) a minimálním centrálním tlaku 962 mbar. Protože střih zůstával nízký a oceány teplé, Helene ještě o něco zesílila. Na začátku 18. září to byl nanejvýš silný hurikán třetí kategorie s rychlostí větru 120 mph (195 km/h). V té době se Helene a Gordon nacházely na otevřeném oceánu zhruba na stejné zeměpisné délce.

Když se Gordon 18. odpoledne přesunul na východ, vytvořil se úzký hřeben, který Helene vytlačil na západ. Oční stěna se dosti zhroutila a Helene zeslábla na hurikán 2. kategorie, kde setrvala asi 48 hodin až do 20. září kvůli dlouhému cyklu výměny oční stěny a roztažené oblačnosti. Dvacátého se Helene obrátila zpět k severozápadu a trochu zeslábla, protože se trochu zvětšil střih větru. Toho odpoledne byl hurikán degradován na hurikán 1. kategorie, kterým Helene zůstala, dokud se nestala extratropickou.

Na začátku 21. září se pohyb přesunul k severu, když se pohyboval podél severozápadního okraje subtropického hřebene. Tento pohyb pokračoval po celý den, nicméně večer se Helene začala stáčet více k severovýchodu podél okraje subtropického hřebene východně od Bermud. Protože se střih větru snížil a voda byla poměrně teplá, kolem 27 °C, zůstala Helene hurikánem 1. kategorie bez větších změn v síle. Její síla zůstala na úrovni 130 km/h (80 mph), než 22. září poněkud zesílila, i když ztratila některé tropické rysy (na krátkou dobu byla zařazena zpět do kategorie tropické bouře), když zrychlila na severovýchodě severního Atlantiku. Když ji 23. září brzy ráno analyzoval QuikSCAT, uvedl, že se rozhodně jedná o hurikán 1. kategorie s rychlostí větru 90 mph (145 km/h).

Helene se odpoledne změnila v "hybridní" bouři s tropickými i extratropickými rysy a s hlubokým, teplým jádrem. Poté větší střih Helene opět oslabil, ačkoli zůstala jako bouře o síle hurikánu až do úplného extratropu 24. září ráno. Poté, co se stala plně extratropickou, bouře při svém pohybu na východ zeslábla a brzy ráno 27. září se stala centrem vichřice západně od Irska. Nakonec se 27. září spojila s větší extratropickou nížinou poblíž severního cípu Britských ostrovů.

Ačkoli Helene byla tropickou cyklonou, bouře se nikdy nepřiblížila k pevnině. Tři lodě se ocitly ve vnější části Helene. Nejsilnější z nich zaznamenala 23. září na začátku severního Atlantiku vítr o rychlosti 56 mil za hodinu (91 km/h). Přestože se hurikán držel daleko od ostrova, vytvořil na Bermudách bouřlivé vlny. Jako oslabený extratropický systém byly silné nárazy větru hlášeny v Irsku a severním Skotsku. Nejsilnější náraz větru v Irsku byl zaznamenán na observatoři Valentia, kde byly hlášeny nárazy o rychlosti 56 mil za hodinu (91 km/h). Ve Skotsku byl nejsilnější náraz větru zaznamenán na ostrově South Uist ve Vnějších Hebridách, kde byly hlášeny nárazy o rychlosti 74 mph (118 km/h). V důsledku vichřice Helene nebyly hlášeny žádné škody ani úmrtí.

• Hurikánová sezóna 2006 v Atlantiku