Harris A. Smiler patřil mezi první odsouzence, kteří byli ve věznici Sing Sing v Ossiningu (stát New York) popraveni elektrickým proudem. Popraven byl ve věku 32 let 7. července 1891 společně s Jamesem Slocumem (22 let), Josephem Woodem (21 let) a Schihickem Judigem (35 let). Tyto popravné akty byly součástí brzkého zavádění nového způsobu výkonu trestu smrti ve Spojených státech.
Poprava a bezprostřední okolnosti
7. červenec 1891 znamenal v Sing Singu první použití elektrického křesla v této věznici. Smiler a ostatní tři muži byli popraveni tentýž den; veřejné i tiskové ohlasy tehdy vyvolaly široké diskuse o humanitě a technickém provedení takových trestů. Konkrétní podrobnosti o Smilerově životě a trestném činu nejsou v dostupných záznamech vždy úplné, a tak je o jeho osobní historii v některých pramenech málo informací.
Elektrické křeslo v Sing Singu
Elektrické křeslo bylo v Sing Singu instalováno v roce 1891, pouhý rok poté, co bylo poprvé použito k popravě Williama Kemmlera ve věznici Auburn (také v New Yorku). Tento způsob popravy byl tehdy prosazován jako údajně humánnější alternativa k oběšení. Zavedení elektrického křesla vyvolalo rozsáhlou veřejnou a právní debatu, v níž se zpochybňovala jak etika, tak technická spolehlivost metody.
Další brzy popravení v Sing Singu
Vedle Smilera byla v prvních letech používání elektrického křesla v Sing Singu poprava dalších odsouzených. Mezi jimi uvedené případy patří:
- Martin D. Loppy (51 let) – 7. prosince 1891
- Charles McElvaine (20 let) – 8. února 1892
- Jeremiah Cotte (40 let) – 28. března 1892
- Fred McGuire (24 let) – 19. prosince 1892
- James L. Hamilton (40 let) – 3. dubna 1893
- Carlyle Harris (23 let) – 8. května 1893
Do konce 19. století bylo v Sing Singu tímto způsobem popraveno dalších několik desítek odsouzených; v dobových přehledech se uvádí, že do konce desetiletí jich bylo celkem 29.
Důsledky a kontroverze
Použití elektrického křesla znamenalo významnou technologickou změnu v americké praxi vykonávání trestu smrti. Zatímco někteří soudobí představitelé i veřejnost vnímali elektrický proud jako moderní a „humánnější“ řešení, mnohé incidenty a reportáže ukázaly, že provedení bylo často kontroverzní a někdy i brutální. Tyto spory přispěly k dlouhodobým diskusím o morálnosti trestu smrti a o jeho formách, které pokračují dodnes.
Poznámka: V historických pramenech se mohou vyskytnout různá jména, data a detaily, neboť evidenční záznamy z konce 19. století nebyly vždy úplné a jednotné. Text zachovává původně uvedá jména a data poprav, jak jsou v dostupných záznamech uváděna.