Nekropole v Gíze (nazývaná také pyramidový komplex v Gíze) se rozkládá na náhorní plošině Gíza nedaleko města Káhira v Egyptě. Komplex leží přibližně 8 km do vnitrozemí pouště od starověkého města Gíza na Nilu a je situován zhruba 20–25 km jihozápadně od centra Káhira. Součástí areálu jsou rozsáhlé pyramidy, pohřební kaple, pohraniční stavby, hrobky (mastaby) a monumentální socha Sfinga. Velká pyramida je jedinou dochovanou památkou ze sedmi divů antického světa.

Historie

Pyramidový komplex vznikl v době 4. dynastie starověkého Egypta, tedy v období kolem poloviny 3. tisíciletí př. n. l. Největší z pyramid nechal postavit panovník Chufu (řecky Cheops). Stavba Velké pyramidy se datuje přibližně do let 2580–2560 př. n. l. Komplex sloužil jako královské pohřebiště a rituální centrum spojené s kultem faraona a posmrtným životem.

Co komplex obsahuje

  • Velká pyramida (Chufu/Cheops) – hlavní a největší stavba.
  • Pyramida Chafre (Chafre/Chéphren) – střední pyramida, u níž se nachází Sfinga.
  • Pyramida Menkaure (Mykerinos) – nejmenší z trojice hlavních pyramid.
  • Sfinga – monumentální socha lva s lidskou hlavou, pravděpodobně spojená s panovníkem Chafre.
  • Mastaby a satelitní hrobky členů královské rodiny a vysokých úředníků.
  • Slavnostní cestní (causeways), pohřební kaple a pracovní dvory.

Stavba a technika

Stavba pyramid byla náročným inženýrským úkolem. Jádro pyramid tvoří velké kamenné bloky, povrch býval obložen jemně opracovaným bílým vápencem z Tura, díky němuž pyramidy původně zářily. Některé vnitřní prostory, například Královská komora ve Velké pyramidě, jsou vystavěny z granitu dovezeného z lomu v Asuánu.

Odhady pracovní síly se liší; moderní archeologické důkazy naznačují, že při stavbě pracovali tisíce stálých odborníků a další sezónní dělníci (počty se běžně uvádějí v rozmezí desetitisíců, často kolem 20 000–30 000), nikoli východně otroci, jak bývalo dříve mylně uváděno. K transportu těžkých bloků se používaly sáně, hrubé dřevěné vázy, systém ramp a lodě po Nilu. Způsoby stavební techniky jsou předmětem vědeckého bádání — diskutuje se použití přímých ramp, šikmých či spirálovitých ramp i interních konstrukcí.

Velká pyramida (Chufu)

Velká pyramida patří mezi nejlépe prozkoumané stavby v areálu. Původní výška činila zhruba 146,6 m, dnes má kvůli ztrátě vnějšího obložení asi 138,8 m. Délka základny je přibližně 230,4 m na každé straně. Stavba byla provedena s pozoruhodnou přesností orientace na světové strany a souhlasí s moderními astronomickými a geodetickými měřeními.

Uvnitř se nachází několik chodeb a komor: klesající chodba vedoucí do podzemní části, tzv. Královnina komora, Velká galerie a Králova komora s hustou konstrukcí překrytí. V posledních desetiletích byly provedeny pasivní i aktivní průzkumy (včetně projektů typu ScanPyramids), které odhalily dosud neznámé dutiny a nepřesnosti vnitřní struktury — tyto objevy stále rozšiřují naše chápání stavby.

Archeologický výzkum a ochrana

Výzkum oblasti Gízy začal intenzivně v 19. a 20. století (významná byla práce Flinderse Petrieho a dalších egyptologů). Komplex patří mezi nejvýznamnější světoznámé archeologické lokality a je zapsán na seznamu UNESCO. Současné výzvy ochrany zahrnují erozi, ztrátu původních obkladových kamenů, vliv městské zástavby a znečištění ovzduší, které ohrožují stavby i pohřebiště v areálu.

Turismus

Gízský komplex je jednou z nejnavštěvovanějších turistických atrakcí na světě. Návštěvníci mohou prohlížet exteriéry pyramid, navštívit Muzeum a okolní archeologické vykopávky; vstup do vnitřních prostor některých pyramid je zpoplatněn a omezen kapacitně z důvodu ochrany památek. Doporučuje se při návštěvě využít průvodce a respektovat pravidla ochrany památek.