Durandova linie byla hraniční linií mezi Afghánistánem a Britskou Indií. Byla stanovena na základě memoranda o porozumění z roku 1897 mezi Mortimerem Durandem z Britské Indie a afghánským Amirem Abdur Rahmánem Chánem. Je označována jako hraniční linie a pojmenována po Mortimeru Durandovi, který byl v té době ministrem zahraničí koloniální Britské Indie. Později Abdur Rahmán Chánův nástupce Amír Habibulláh Chán podepsal s Británií novou dohodu, která opět potvrdila legálnost Durandovy linie. Po Amirovi Habibulláhovi Chánovi přijal Durandovu linii jako mezinárodní hranici mezi Afghánistánem a Britskou Indií král Amanulláh Chán po podpisu anglo-afghánské smlouvy z roku 1919. V článku 5 anglo-afghánské smlouvy z roku 1919, na jejímž základě Afghánistán znovu získal nezávislost, se uvádí, že Afghánistán přijal všechna dříve dohodnutá hraniční ujednání s Britskou Indií. Afghánistán tedy sám uznal Durandovu linii jako mezinárodní hranici.
Durandova linie protíná afghánské kmenové oblasti a politicky rozděluje etnické Paštuny a Balúčy, kteří žijí na obou stranách. Ačkoli je Durandova linie mezinárodně uznávána mnoha zeměmi jako západní hranice Pákistánu, afghánské vlády po roce 1947 ji stále neuznávají. Jako mezinárodní hranici ji uznala také Organizace spojených národů. Afghánští paštunští představitelé si nárokují pákistánské území a tvrdí, že Durandova linie je "pro Afghánistán otázkou historického významu. Konečné rozhodnutí o ní může přijmout afghánský lid, nikoliv vláda". Nepaštunští Afghánci však Durandovu linii vždy uznávali jako mezinárodní hranici mezi Pákistánem a Afghánistánem. Podobně i pákistánští Paštunové uznávali Durandovu linii jako mezinárodní hranici mezi Afghánistánem a Pákistánem.
