Kurikulum
Učební plán (v množném čísle: curricula) je studijní program. Používá se k plánování výuky nebo školení. Uvádí podrobnosti, aby ostatní věděli, co se bude dít:
- jaké předměty se budou vyučovat
- v jakém pořadí se budou učit
- jak často a kolik času bude věnováno jednotlivým tématům.
- je často spojen s rozvrhem a dalšími údaji o organizaci, kde se bude konat.
- je často schválena veřejnou nebo soukromou zkušební komisí a používá se jako základ pro stanovení zkoušek.
Dnes se jím obvykle rozumí kurzy, jejich obsah a učivo nabízené na škole nebo univerzitě. Učební plány jsou často podloženy nějakou teorií nebo záměrem změnit to, co se dělalo dříve. Učební plány mohou být podloženy učebnicemi a kurzy pro přípravu učitelů. Studium učebních osnov je součástí většiny kvalifikací pro učitele.
Podobným slovem je sylabus, což znamená souhrn témat, která budou probírána v rámci akademického kurzu, knihy nebo přednášky. Dalším pojmem je disciplína, která v tomto smyslu znamená akademický předmět.
Historický vývoj
V minulosti učební plány sloužily nejen jako podklad pro sylaby a zkoušky. Byly základem výuky a zohledňovaly:
- psychologie dětí, zejména mladších.
- potřeby společnosti, včetně potřeb zaměstnavatelů.
- růst znalostí, například v oblasti vědy.
- rovnováha mezi vzděláváním a odbornou přípravou
- právní status vzdělávání, například zda je vzdělávání dobrovolné nebo povinné.
Čtyři otázky, které Tylor položil ve svém úvodním textu, jsou obecně považovány za základní:
- Jakých vzdělávacích cílů by měla škola dosáhnout?
- Jak lze vybírat vzdělávací zkušenosti, které jsou užitečné pro dosažení těchto cílů?
- Jak lze organizovat výuku, aby byla efektivní?
- Jak lze hodnotit efektivitu vzdělávacích zkušeností?
Pro odpovědi na tyto otázky neexistují žádná pevná pravidla. Vždy existovaly různé teorie vzdělávání, které vycházely z různých postojů ke vzdělávání a k životu jako takovému. Zhruba řečeno, tyto teorie mají dva protikladné konce. Na jednom konci je výchova zaměřená na dítě. Ta se zabývá přizpůsobením výuky potřebám a vývoji jednotlivých dětí a nejvíce se využívá v mateřských školách a na prvním stupni základních škol. Druhý konec je orientovaný na společnost. Jeho cílem je zajistit, aby společnost získala stálý přísun mladých dospělých schopných zastávat pracovní místa a role, které společnost potřebuje obsadit. V některých zemích by byl přístup více orientován na náboženství. Jeho cílem by bylo vychovat mladé dospělé, jejichž hlavním cílem je žít podle přikázání (víry, praxe) určitého náboženství.
Skryté učební osnovy
Termín, který se někdy používá k popisu toho, co si kritik myslí, že se ve vzdělávacím systému skutečně děje. Jde o nevyslovená přesvědčení a hodnoty instituce, implicitní požadavky na chování a respekt. Ve škole se vyučuje látka, ale děje se i mnoho jiného.
Související stránky
- Trivium
- Quadrivium
- Předmět (škola)
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to učební plán?
Odpověď: Učební plán je studijní program, který se používá k plánování výuky nebo školení.
Otázka: Jaké informace učební plán obvykle poskytuje?
A: Učební plán uvádí podrobnosti, například jaká témata se budou vyučovat, v jakém pořadí a kolik času se každému tématu bude věnovat.
Otázka: Jak je učební plán často propojen s rozvrhem hodin?
Odpověď: Učební plán je často propojen s rozvrhem hodin, aby bylo jasné, kdy se budou jednotlivá témata vyučovat.
Otázka: Kdo často schvaluje učební plán?
Odpověď: Učební plán často schvaluje veřejná nebo soukromá zkušební komise.
Otázka: Na základě čeho se stanovují zkoušky?
Odpověď: Jako základ pro stanovení zkoušek se často používá učební plán.
Otázka: Co znamená pojem učební plán?
A: Termín sylabus znamená souhrn témat, která budou probírána v rámci akademického kurzu, případně knihy nebo přednášky.
Otázka: Co znamená pojem disciplína ve vztahu ke vzdělávání?
Odpověď: V souvislosti se vzděláváním znamená pojem disciplína akademický předmět.