Koeficient tření
Koeficient tření je hodnota, která udává vztah mezi dvěma objekty a normálovou reakci mezi zúčastněnými objekty. Je to hodnota, která se někdy používá ve fyzice ke zjištění normálové síly nebo třecí síly objektu, pokud nejsou k dispozici jiné metody.
Součinitel tření je vyjádřen vztahem F f = μ F n {\displaystyle F_{f}=\mu F_{n}\,}
. V této rovnici je F f {\displaystyle F_{f}}
třecí síla, μ {\displaystyle \mu }
koeficient tření a F n {\displaystyle F_{n}\,}
normálová síla.
Koeficient μ {\displaystyle \mu } může mít dvě různé podoby. Buď je to koeficient statického tření μ s {\displaystyle \mu _{s}}. 
nebo koeficient dynamického tření μ k {\displaystyle \mu _{k}}. 
Součinitel statického tření je třecí síla mezi dvěma objekty, když se žádný z objektů nepohybuje. Koeficient dynamického tření je síla mezi dvěma objekty, když se jeden z nich pohybuje, nebo když se dva objekty pohybují proti sobě.
Koeficient tření je bezrozměrný a nemá žádnou jednotku. Je skalární, což znamená, že směr síly nemá na fyzikální veličinu vliv.
Součinitel tření závisí na předmětech, které způsobují tření. Jeho hodnota se obvykle pohybuje mezi 0 a 1, ale může být i větší než 1. Hodnota 0 znamená, že mezi objekty nedochází k žádnému tření; to je možné v případě supratekutosti. Jinak budou mít všechny objekty při vzájemném dotyku určité tření. Hodnota 1 znamená, že třecí síla je rovna normálové síle. Je mylná představa, že koeficient tření je omezen na hodnoty mezi nulou a jedničkou. Součinitel tření, který je větší než jedna, znamená pouze to, že třecí síla je větší než normálová síla. Například předmět, jako je silikonová pryž, může mít koeficient tření mnohem větší než jedna.
Třecí síla je síla, kterou působí povrch, když se po něm pohybuje předmět - nebo když se po něm snaží pohybovat.
Třecí sílu neboli sílu tření (statickou nebo kinetickou) lze vyjádřit jako
F f = μ N {\displaystyle F_{f}=\mu N} 
(1)
kde
F f {\displaystyle F_{f}} je třecí síla (v newtonech),
μ {\displaystyle \mu } je statický ( μ s {\displaystyle \mu _{s}} ) nebo kinetický ( μ k {\displaystyle \mu _{k}} ) koeficient tření (bezrozměrný) a
N {\displaystyle N}
je normálová síla (v newtonech).
může být také označován jako tření.Vyjadřuje se jako(f).
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to koeficient tření?
Odpověď: Koeficient tření je hodnota, která udává vztah mezi dvěma objekty a normálovou reakci mezi zúčastněnými objekty. Používá se ve fyzice ke zjištění normálové síly nebo třecí síly objektu, pokud nejsou k dispozici jiné metody.
Otázka: Jak se znázorňuje součinitel tření?
Odpověď: Součinitel tření je reprezentován vztahem Ff = μFn, kde Ff je třecí síla, μ je součinitel tření a Fn je normálová síla.
Otázka: Jaké jsou dva různé typy koeficientů tření?
Odpověď: Dva různé typy koeficientů tření jsou statické (μs) a dynamické (μk).
Otázka: Co znamená hodnota koeficientu 0?
Odpověď: Hodnota 0 znamená, že mezi objekty nedochází k žádnému tření, jako je tomu například u supratekutosti.
Otázka: Co znamená hodnota koeficientu větší než 1?
Odpověď: Hodnota koeficientu větší než 1 znamená, že třecí síla je větší než normálová síla.
Otázka: Jak lze třecí síly vyjádřit matematicky?
Odpověď: Třecí síly lze matematicky vyjádřit jako Ff = μN, kde Ff je třecí síla (v newtonech), μje buď statický, nebo kinetický koeficient tření (bezrozměrný) a Nje normálová síla (v newtonech).
