Čatalhöyük — neolitické sídliště v Anatolii zapsané na seznamu UNESCO

Poloha, nález a chronologie

Çatalhöyük stojí na dvou při sebou ležících pahorcích (z turečtiny „çatal“ = vidlice, „höyük“ = pahorek), které vznikly postupnou akumulací stavebních vrstev. Osídlení pokrývá rozsáhlou plochu a jeho stratigrafie dokumentuje dlouhé období nepřetržitého osídlení od raného neolitu až do počátků chalkolitu. Díky pečlivému archeologickému výzkumu je možné sledovat změny v materiální kultuře, ekonomice i náboženských praktikách.

Architektura a způsob života

Typické pro Çatalhöyük jsou kompaktně uspořádané domy z nepálených cihel (adobe), které stáčely bez uliček — domy na sebe přímo navazovaly. Vstup do obydlí byl obvykle zajištěn přes ploché střechy pomocí žebříků. Interiéry obsahovaly vestavěná lůžka, pece, místa pro skladování a často byly bohatě zdobené malbami, reliéfy a nástěnnými instalacemi.

Hospodářství

Hospodářství obyvatel bylo založeno především na zemědělství a chovu. Mezi pěstovanými plodinami převládaly různé druhy pšenice (einkorn, emmer) a ječmen; doplňovaly je luštěniny a jiné kulturní rostliny. Chovali především ovce a kozy, dále skot a prasata; lov, sběr a rybolov doplňovaly dietu. Na rozdíl od oblastí vzdálených tisíce kilometrů nebyla v Anatolii rýže součástí tradiční stravy.

Kultura, náboženství a pohřby

Çatalhöyük je známé bohatou symbolikou a uměleckými projevy: nástěnné malby, keramické plastiky (zejména ženské figurky) a reliéfní desky s výjevy lovu, zvířat nebo abstraktních motivů. Pohřby se často nacházejí pod podlahami domů; mrtví byli ukládáni v různých pozicích a někdy se k nim ukládaly předměty jako součást rituálu. Interpretace některých motivů vede k hypotézám o uctívání předků nebo kultu spojeném s plodností a cykly přírody.

Výzkum a ochrana

• První vykopávky: Systematický výzkum zahájil britský archeolog James Mellaart v letech 1958–1965, kdy byly objeveny bohaté nálezové soubory a zviditelněna významnost lokality.
• Novodobý výzkum: Od roku 1993 pokračoval rozsáhlý multidisciplinární projekt vedený Ianem Hodderem, který aplikoval nové metody dokumentace, mikroanalýzy a sociálně-archeologické interpretace.
• Ochrana a stav: Lokalita čelila dřívějšímu erozi, zemědělskému tlaku a problémům s nelegálním sběrem. Díky mezinárodní spolupráci, výzkumu a konzervačním opatřením se její ochrana zlepšila; některé nálezy jsou vystaveny v tureckých muzeích.

Význam

Çatalhöyük poskytuje unikátní vhled do života velkého předměstského/ne městského sídliště neolitické doby: dokládá rané formy sociální organizace, specializaci řemesel, komplexní symbolické systémy a vztah lidí k životnímu prostředí. Diskuse, zda se jedná o „první město“, pokračují, avšak význam lokality pro pochopení přechodu k usedlému způsobu života je nesporný.

V červenci 2012 byl Çatalhöyük zapsán na seznam světového dědictví UNESCO jako lokalita světového významu, která ilustruje klíčový úsek lidských dějin.