Caeciliidae je čeleď beznožek (řád Gymnophiona), běžně označovaných jako beznožky nebo caecilians. Zástupci této čeledi jsou přizpůsobení životu pod zemí a svým tvarem připomínají červy nebo hady.

Popis

Stejně jako ostatní rodu Caecilius mají beznožky v této čeledi protáhlé, válcovité tělo bez končetin. Mezi charakteristické znaky patří:

  • Kožní anuli: tělo je členěné prstencovitými zářezy (annuli), které mu dodávají „segmentovaný“ vzhled.
  • Lebka a hlava: lebka je zpevněná a obsahuje relativně málo pohyblivých kostí; kosti jsou často srostlé do kompaktní struktury, což usnadňuje hrabání v zemi. Ústa mají subterminální polohu (lehce pod špičkou hlavy).
  • Smyslové orgány: oči jsou u většiny druhů redukované nebo zakryté kůží či kostí a vidění je omezené. Typickým znakem jsou malé pohyblivé čichové „tentakly“ umístěné mezi očima a čumákem, které slouží k chemosenzorickému vnímání okolí.
  • Kůže: suchá, často s produkcí slizu; u některých druhů obsahuje žlázy produkující dráždivé či toxické látky jako obranu před predátory.
  • Vnitřní stavba: tělo obsahuje prodloužené orgány a mnoho druhů má upravené dýchací orgány (plíce zjednodušené nebo specializované), což souvisí s jejich životním stylem.

Výskyt a biotopy

Zástupci čeledi Caeciliidae se vyskytují převážně v tropických oblastech: v Střední a Jižní Americe, rovníkové Africe a v některých částech jižní Asie včetně Indie. Preferují vlhké prostředí — měkkou, humózní půdu, listový opad v tropických lesích nebo břehy potoků, kde se dobře hrabe a snadno nachází potravu.

Potrava a chování

Beznožky jsou převážně masožravé. Jejich potrava zahrnuje žížaly, brouky, larvy hmyzu a jiné měkké bezobratlé. Žijí převážně skrytě, aktivní jsou často v noci nebo po dešti. Díky schopnosti hrabat a protáhlému tělu se dokáží pohybovat v úzkých kanálcích v půdě, kde hledají kořist.

Rozmnožování

Mnoho druhů caeciliidů je oviparních — samice kladou vajíčka do vlhkého substrátu, kde je samice často hlídá a o ně pečuje. Z vajíček se u části druhů líhnou vodní larvy s žábrami, které žijí ve vodním prostředí, než projdou metamorfózou. U jiných druhů však larvální stadium chybí (tzv. přímý vývoj) — z vajíček se vylíhnou malí jedinci podobní dospělcům. Existují také živorodé druhy, u nichž se mláďata vyvíjejí v reprodukčních cestách matky a rodí se živá mláďata. U některých beznožek je zaznamenána rodičovská péče — hlídání vajec, případně speciální výživné chování mláďat (např. jejich přisávání na mateřskou kůži u některých příbuzných skupin).

Ohrožení a ochrana

Beznožky jsou často špatně známé, protože tráví většinu času skrytě pod povrchem a jsou těžko sledovatelné. Hlavní hrozby zahrnují ztrátu a degradaci tropických lesů, znečištění a změny v hydrologii biotopů. Mnoho druhů proto může být ohroženo, i když nejsou dostatečně prostudované. Ochrana zahrnuje zachování přirozených lesních biotopů, kontrolu eroze a udržení vlhkých podmínek půdy.

Poznámka: Beznožky obecně patří mezi méně známé, avšak biologicky zajímavé obojživelníky — jejich podzemní způsob života, zvláštní smyslové orgány a různorodé strategie rozmnožování z nich činí předmět intenzivního vědeckého zájmu.