Přehled

Bílý nacionalismus je ideologický proud, který klade důraz na přednost či výlučné právo osob označovaných jako „běloši“ na politickou, kulturní nebo demografickou dominanci v určitém státě či regionu. Toto hnutí obvykle interpretuje národní identitu přes rasové nebo etnické kategorie místo občanských a politických vazeb. V mezinárodním diskurzu se bílý nacionalismus často zmiňuje společně s pojmy jako nacionalismus, rasismus a extremismus.

Charakteristiky

Typické rysy bílého nacionalismu zahrnují tvrzení o společné rase nebo kulturní jednotě, snahu o zachování či obnovu většinového postavení bělochů a odmítání multikulturních nebo imigračních politik. Některé proudy přecházejí k otevřenému rasismu, jiné zdůrazňují separaci a autonomii. Mezi běžné projevy patří:

  • ideologická idealizace „bělošského“ dědictví a identity,
  • antiimigrační rétorika a návrhy na etnické nebo rasové omezení,
  • používání symboliky a mytologií spojených s historickými formami bílého nadřazení,
  • časté propojení s dalšími extrémistickými proudy, včetně bílé supremacie.

Historie a vývoj

Kořeny bílého nacionalismu lze vysledovat v 19. a 20. století v souvislosti s rasovými teoriemi, kolonialismem a vznikem moderních národních států. V různých obdobích se myšlenky tohoto typu projevily například v koloniálních a segregacionistických politikách, v extrémních nacionalistických hnutích i v diktátorských ideologiích. Po druhé světové válce a zejména v druhé polovině 20. století se u některých skupin formoval moderní bílý nacionalismus, který dál sílil vlivem politických krizí, migrace a internetové komunikace.

Projevy a význam

Bílý nacionalismus se může projevovat jako politická agenda, ulice politika, organizovaná skupinová činnost nebo online propaganda. Ovlivnil veřejné debaty o imigraci, identitě a bezpečnosti a v některých případech vedl k násilným činům a extremistickým aktivitám. Významné je, že ideologie často operuje symbolikou a narativy, které mohou přitahovat nové příznivce prostřednictvím sociálních sítí a fór.

Právní a společenská reakce

Mnohé státy, mezinárodní instituce a nevládní organizace monitorují a označují některé projevy bílého nacionalismu jako extremistické nebo závažně diskriminační. Existují zákony proti podněcování k nenávisti a proti rasové diskriminaci; veřejnost a média obvykle odsuzují otevřený rasismus. Současně se debatou propojují otázky svobody slova, prevencí radikalizace a integrace menšin.

Rozlišení a poznámky

Je důležité rozlišovat mezi občanským nacionalismem, který zakládá příslušnost na občanských právech a sdílených hodnotách, a etnickým nebo rasovým nacionalismem. Bílý nacionalismus se blíží k etno‑rasovým formám nacionalismu a často se překrývá s pojmy jako bílá supremacie či separacistické hnutí. Pro bližší orientaci v souvisejících konceptech viz běloši, rasa a otázky státní příslušnosti nebo teritoria státu.