Rikuzentakata — pobřežní město v prefektuře Iwate a obnova po tsunami
Přehled města Rikuzentakata v prefektuře Iwate: poloha, historie, dopady tsunami 11. března 2011, proces obnovy, památní místa a opatření pro prevenci budoucích katastrof.
Rikuzentakata (陸前高田市) je město na japonském pobřeží v prefektuře Iwate v regionu Tóhoku. Oficiálně bylo město založeno 1. ledna 1955. Před rokem 2011 se místní hospodářství opíralo především o rybolov, zemědělství a lesnictví; pobřeží mělo rozsáhlé borovicové pásy, které formovaly krajinu i kulturu obce. Podle údajů při sčítání lidu 2010 žilo ve městě přibližně 23 302 obyvatel, což bylo méně než v roce 2005, a demografický pokles byl patrný již dříve.
Galerie obrázků
6 Obrázky
Geografie
Město se rozkládá na riasovitém pobřeží s nízkými rovinami a zálivy, které usnadňovaly rybolov a přístavní činnosti, ale zároveň zvyšovaly zranitelnost vůči mořským vlnám. Přírodní stanoviště a pobřežní lesy byly důležitou součástí místní identity a turistické nabídky.
Ztráta a katastrofa 2011
Dne 11. března 2011 bylo město zasaženo ničivou vlnou po velkém zemětřesení. Velká část zástavby byla zničena, došlo ke značným ztrátám na životech a infrastruktura byla těžce poškozena. Za zvláštní symbol události se stal borovicový pás známý jako Takata-matsubara a tzv. "Miracle Pine" (jediný strom, který krátce po katastrofě stále stál), který později uhynul vlivem slané vody, ale jeho kmen byl zachován jako památník.
Obnova a mitigace rizik
Poškození vedlo k rozsáhlým projektům obnovy, přičemž cílem byla jak fyzická rekonstrukce, tak zvýšení odolnosti vůči budoucím pohromám. Obnova kombinovala inženýrská opatření, územní přesuny i péči o paměť obětí.
Mezi hlavní kroky patřilo:
- vybudování ochranných valů a náspů a zvednutí některých úseků terénu;
- přesun obytných zón a přísnější územní plánování;
- zlepšení evakuačních tras, varovných systémů a veřejné připravenosti;
- vytvoření pamětních parků, muzeí a vzdělávacích center připomínajících událost;
- projekty zalesnění a obnovy pobřežních ekosystémů, které doplňují technická opatření.
Paměť, symbolika a vzdělávání
Rikuzentakata se stalo místem paměti i studia o katastrofách. Zachovaný kmen "Miracle Pine" a další pamětní plochy slouží pro pietní návštěvy i pro výuku o důsledcích tsunami a o obnově komunit. Komunitní zapojení a mezinárodní solidarita hrály důležitou roli při plánování dlouhodobé obnovy.
Současnost
Dnešní město je často uváděno jako příklad kombinace technických opatření a péče o kulturní paměť. Rekonstrukce pokračuje s cílem zajistit bezpečné a udržitelné prostředí pro obyvatele. Pro bližší informace o městě a jeho plánech obnovy lze navštívit oficiální stránky Rikuzentakata nebo odborné zdroje o velkém zemětřesení a tsunami v roce 2011 a o prevenci katastrof. Město i nadále přitahuje návštěvníky a odborníky, kteří se zajímají o procesy obnovy a odolnost komunit.
Informace o historických datech, současných projektech a demografických trendech dostupných u místních a prefekturních institucí doplňují obraz města v letech po katastrofě.
Geografie
Rozloha města je 232,29 km² a hustota zalidnění 100 osob na km².
Politika a vláda
Starostou města je Futoši Toba.
Průmysl
Od roku 2011 přináší chov ústřic městu roční tržby ve výši 40 milionů jüanů.
Doprava
V Rikuzentakatě je jedna železniční trať se šesti stanicemi.
- JR East
· Ōfunato Line: Rikuzen-Yahagi Station, Takekoma Station, Rikuzen-Takata Station, Wakinosawa Station, Otomo Station
Dopady zemětřesení a tsunami v Tóhoku 2011
Rikuzentakata byla údajně "vymazána z mapy" vlnou tsunami po zemětřesení v Tóhoku. Podle policie byly všechny budovy menší než tři patra zcela zaplaveny. Budovy vyšší než tři patra byly zaplaveny částečně. Také na radnici sahala voda až do třetího patra.
Dne 14. března se v reportáži BBC objevil obrázek města. Zpráva popisovala město jako "téměř zcela srovnané se zemí". Reportéři nedokázali říci, kolik lidí přežilo. Město mělo kryty proti tsunami. Tyto kryty byly navrženy tak, aby ochránily lidi před vlnou vysokou 3 až 4 metry. Tsunami z března 2011 však ve městě dosáhla výšky 13 metrů. Vlna zasypala oblasti, které měly být bezpečné. Místní úředníci odhadují, že zahynulo 20 až 40 % obyvatel města. "Rikuzen-Takata již fakticky neexistuje." Město mělo 6,5 metru vysokou mořskou hráz, ale ta nestačila. Více než 80 % z 8 000 domů bylo zničeno vlnou tsunami.
K 3. dubnu 2011 bylo potvrzeno 1 000 mrtvých a 1 300 lidí z města se stále pohřešuje.
Zahynulo 68 městských úředníků, tedy asi třetina zaměstnanců městského úřadu. Starosta města Futoši Toba byl zrovna v práci na radnici a přežil. Jeho manželka byla v jejich domě na pobřeží a zemřela.
Takata-matsubara
Takata-Matsubara (高田松原) je část pobřeží dlouhá dva kilometry. Dříve zde rostlo asi sedmdesát tisíc borovic. V roce 1927 byla vybrána jako jedna ze 100 krajin Japonska (období Shōwa) a v roce 1940 byla jmenována místem malebné krásy. Po tsunami v roce 2011 zde zůstal jen jeden strom. Z lesa zbyl jediný, deset metrů vysoký, dvě stě let starý strom. Strom je od moře vzdálen pouhých pět metrů a může být poškozen příliš velkým množstvím soli. Sdružení na ochranu Takata-Matsubara se spolu s městskou a prefekturní vládou snaží poslední borovici ochránit.
Autor
AlegsaOnline.com Rikuzentakata — pobřežní město v prefektuře Iwate a obnova po tsunami Leandro Alegsa
URL: https://cs.alegsaonline.com/art/144861