Jeopardy! Tournament of Champions je každoroční turnaj v americké televizní hře Jeopardy!, který shromažďuje nejlepší vítěze z uplynulé sezóny. Tradičně se jej účastní 15 hráčů — jde o soutěžící, kteří v dané sezóně vyhráli nejvíce her nebo jinak splnili pořadové kvalifikační podmínky. Počátky turnaje sahají do roku 1964, kdy pořad uváděl Art Fleming; v moderní podobě jej potom dlouhá léta uváděl Alexem Trebkem. Po Trebekově dlouhém působení jako moderátora pořad pokračoval i po jeho smrti s různými hostujícími moderátory a později s novými moderátory v pravidelném režimu.

Formát turnaje

Turnaj mistrů obvykle trvá dva týdny a má následující strukturu:

  • Čtvrtfinále: pět her (každá s třemi novými soutěžícími). Vítězové těchto pěti čtvrtfinálových her postupují do semifinále.
  • Divoké karty: kromě pěti vítězů postupují do semifinále i čtyři další hráči s nejvyšším skóre z proher, které nevyhráli — tzv. "wild cards". Pokud na konci určité čtvrtfinálové hry nastane remíza, rozhodne o postupu dodatečná otázka ve stylu Final Jeopardy a výhodou je rychlejší správná reakce.
  • Speciální případ: pokud mají všichni tři hráči ve hře nulové skóre po druhé části, do semifinále z této hry nikdo nepostoupí a místo se přidá do počtu divokých karet.
  • Semifinále: tři samostatné hry, vítězové každé z nich postupují do finále.
  • Finále: finále se hraje na dvě hry (dvoudenní), přičemž v každé finálové hře začínají hráči s nulovým skóre. Po odehrání obou finálových her sečtou se body (respektive peněžní částky) z první a druhé hry; hráč s nejvyšším součtem se stává "velkým šampionem". Ostatní dva finalisté obvykle obdrží menší garantované peněžní odměny nebo částku odpovídající jejich dvoudennímu součtu, podle toho, která částka je vyšší.

Pravidla rozhodování a postup

Remízy na konci běžné hry se řeší dodatečnou závěrečnou otázkou (tie-breaker Final Jeopardy); hráč, který se jako první správně ozve, postupuje. Pokud by všichni tři skončili na nule, z dané hry nikdo nepostoupí a to zvětší počet dostupných spotů pro divoké karty. Tento mechanismus zajišťuje, že do semifinále postupuje požadovaný počet hráčů, i když se v průběhu turnaje vyskytnou nečekané výsledky.

Historie a speciální edice

Kromě běžného ročního Turnaje mistrů se pořad čas od času rozhodl uspořádat i speciální edice s odlišným formátem a vyššími výhrami. Mezi nejznámější patří:

  • Million Dollar Masters (2002) — dvoutýdenní turnaj s hlavní cenou 1 000 000 dolarů; některá natáčení se odehrávala v prestižním prostředí, například v Radio City Music Hall v New Yorku.
  • Ultimátní Turnaj mistrů (2005) — rozsáhlá patnáctitýdenní soutěž, do níž bylo zapojeno 145 hráčů z minulých sezon; její závěr zahrnoval souboj, v němž dva postupující hráči hráli i proti Kenu Jenningsovi o vysokou výhru 2 000 000 dolarů.

Tyto speciální edice obvykle modifikují klasický formát (počet účastníků, systém postupů a rozdělení odměn) a bývají plánovány jako televizní události většího rozsahu než standardní dvoutýdenní turnaj.

Výběr hráčů a ceny

Účastníci jsou vybíráni na základě výkonů v předchozí sezóně — pořad obvykle pozve ty soutěžící, kteří vyhráli nejvíce her, případně další vynikající hráče a vítěze jiných speciálních šampionátů (např. vysokoškolského mistrovství či turnaje učitelů). Ceny v základním Turnaji mistrů jsou významné, přičemž vítěz získá nejvyšší peněžitou odměnu a dva zbývající finalisté obdrží garantované menší částky nebo svůj dvoudenní součet, podle toho, co je výhodnější.

Formát Turnaje mistrů je oceňován pro svou kombinaci krátkodobé taktičnosti (jednotlivé hry) a konzistence (vítězství v celkovém součtu ve finále). Díky zařazení nejlepších hráčů z různých sezón nabízí divákům kvalitní a soutěživé zápasy, zatímco speciální edice pravidelně přinášejí atraktivní novinky a vysoké finanční odměny.