Herbert Henry Asquith, 1. hrabě z Oxfordu a Asquith KG PC KC (12. září 1852 - 15. února 1928) byl v letech 1908–1916 liberálním premiérem Spojeného království. Jeho premiérské období trvalo přes sedm let a bylo poznamenáno rozsahem domácích reforem i postupným zapojením Británie do první světové války. Nebyl zastáncem volebního práva žen a v otázce ženského sufragia zaujímal konzervativní postoj.

Život a začátky politické kariéry

Asquith se narodil v severním Anglicku a vystudoval právo na Oxfordu; před vstupem do politiky působil jako advokát. Do Dolní sněmovny byl zvolen v 80. letech 19. století a postupně si vybudoval pověst schopného parlamentního řečníka a organizátora. V Liberální straně se vypracoval až na post vůdce a nakonec premiéra.

Domácí reformy

Asquithovo ministerstvo prosadilo významné sociální a ústavní změny, které položily základy moderního sociálního státu a změnily britský politický systém. Mezi nejdůležitější patří:

  • Starobní důchod (Old-Age Pensions, 1908) – zavedení státního starobního důchodu pro nejchudší starší obyvatele.
  • Zákon o národním pojištění (National Insurance Act, 1911) – zavedl sociální pojištění pro zaměstnance včetně nemocenského pojištění a pojištění pro případ nezaměstnanosti v některých odvětvích.
  • Parlamentní zákon (Parliament Act, 1911) – omezil veto Sněmovny lordů, čímž výrazně posílil roli Dolní sněmovny a parlamentní demokracie v Británii.
  • Peoples Budget (Lidový rozpočet, 1909) – rozpočtový návrh předložený Davidem Lloydem Georgem, který řešil financování sociálních programů prostřednictvím vyšších daní pro bohaté; vedl ke konstituční krizi se Sněmovnou lordů.

Tyto reformy měly dlouhodobý dopad na britskou společnost a hospodářskou politiku a tvoří jádro pozdějšího britského sociálního systému.

První světová válka a vedení válečného kabinetu

Asquith vedl Británii vstříc do první světové války a během války čelil řadě politických a vojenských výzev: problémy se zásobováním a mobilizací, kritika vojenského velení, nespokojenost veřejnosti a rostoucí tlak na vytvoření účinnější válečné vlády. Napětí v koalici a roztržky uvnitř liberálního vedení, zejména s Davidem Lloydem Georgem, sílily.

V prosinci 1916 byl Asquith v důsledku politické krize a tlaku na reorganizaci válečného vedení nahrazen Davidem Lloydem Georgem, který sestavil vládní koalici s výraznějším důrazem na jednotné válečné řízení. Rozkol mezi Asquithem a Lloydem Georgem měl také dlouhodobé následky pro jednotu Liberální strany.

Osobní život a rodina

Asquithova rodina a potomci se proslavili i v následujících generacích. Mezi jeho potomky patří velvyslanec Dominic Asquith (pravnuk), herečka Helena Bonham Carterová (pravnučka) a herečka Anna Chancellor (pravnučka). Jeho rodinné i politické konflikty a ambice ovlivnily vnímání jeho osobnosti v dobových i pozdějších dějinách.

Odkaz a hodnocení

Historici Asquitha hodnotí rozporuplně: na jedné straně je chválen za rozsah sociálních reforem a za ústavní změny, které omezily moc aristokracie a posílily demokratické instituce; na druhé straně je kritizován za slabiny ve válečném vedení, nerozhodnost v některých klíčových momentech a za neschopnost udržet jednotu Liberální strany v době krize. Jeho premiérství výrazně ovlivnilo směřování britské politiky v první třetině 20. století.