Alfred Rupert Sheldrake (narozen 28. června 1942) je anglický autor a bývalý vědecký pracovník, známý především díky své teorii morfické rezonance a publikacím, které zpochybňují některé běžné předpoklady současné vědy. Jeho práce vyvolala výrazné reakce v odborné i populární veřejnosti a je považován za kontroverzní postavu v diskusi o hranicích vědeckého vysvětlení.

Vzdělání a raná kariéra

V letech 1967–1973 působil jako biochemik a buněčný biolog na univerzitě v Cambridge. Po této akademické etapě strávil část 70. let v Indii (1974–1978), kde pokračoval v práci a studiu v oblasti biologie a evolučního myšlení.

Teorie a hlavní myšlenky

Sheldrake je autorem koncepce zvané morfická rezonance. Její jádro lze shrnout takto:

  • Živé systémy a některé neživé vzorce mají podle této teorie tendenci opakovat dříve vzniklé formy a chování.
  • Existují podle ní pole (morfická pole), která určují organizační charakter struktur a návyků v čase.
  • Teorie navrhuje, že tyto pole jsou historicky závislá a že se ovlivňují opakováním podobných forem či procesů.

Sheldrake předkládá tuto myšlenku jako alternativní rámec pro porozumění biologické organizaci, učení a paměti; zároveň empirické podpory a mechanismy zůstávají předmětem sporu mezi odborníky.

Hlavní publikace

Mezi nejznámější knihy a texty Sheldrakeho patří:

  • A New Science of Life (1981) — základní kniha, v níž představil teorii morfické rezonance.
  • The Science Delusion (v některých vydáních publikováno také pod názvem The Science Delusion nebo Science Set Free) — dílo kritizující podle autora „dogmata“ moderní vědy.

Přednášky, mediální odezva a kritika

  • V roce 2013 Sheldrake přednesl TEDx přednášku týkající se knihy The Science Delusion. Jeho vystoupení vyvolalo debatu o rozdílu mezi platformami TED a TEDx a o hranicích přijatelného obsahu; část vystoupení byla z původních stránek TED stažena, což vedlo k dalšímu veřejnému zájmu.
  • Jeho práce byla opakovaně kritizována ze strany mainstreamových vědců a redakcí vědeckých médií jako problematická z hlediska metodologie a závěrů.
  • Příkladem silné kritiky je článek uznávaného novináře a vědeckého komentátora Adama Rutherforda v deníku The Guardian, kde o Sheldrakeho textu A New Science of Life napsal ostrou negativní recenzi.

Recepce ve vědecké komunitě

Sheldrakeho teorie nejsou přijímány jako konsensuální součást biologických věd. Hlavní body diskuse zahrnují:

  • nedostatečnou empirickou verifikaci navrhovaných mechanismů;
  • metodologické výhrady k některým experimentálním údajům a interpretacím;
  • zájem části veřejnosti a některých myslitelů o alternativní vysvětlení biologických a psychologických jevů.

Osobní život

  • Sheldrake je vyznání anglikán.
  • Je ženatý s Jill Purceovou; manželství je často zmiňováno v biografických profilech.

Vybraná fakta a kontext

  • Sheldrake je autorem řady knih a mnoha článků zaměřených na hranice vědeckého diskurzu.
  • Jeho práce ilustruje rozdíly mezi vědeckou komunitou a veřejným vnímáním neortodoxních myšlenek.
  • Kritika i obhajoba jeho názorů nadále podněcují diskuse o tom, jak by věda měla zacházet s kontroverzními hypotézami.

Další informace

Pro podrobnější přehled Sheldrakeho života, knih a reakcí médii lze využít recenzí a komentářů v novinách a odborných časopisech. V článcích a rozhovorech často naleznete rozbory jeho argumentů i odpovědi kritiků, což může pomoci čtenáři vytvořit si vlastní informovaný názor.