Jean Paul Pierre Casimir-Perier (francouzská výslovnost: [ʒɑ̃ kazimiʁ pɛʁje]; 8. listopadu 1847 – 11. března 1907) byl francouzský politik a státník, který krátce působil jako pátý prezident Třetí francouzské republiky. Patřil k významné politické rodině: narodil se v Paříži jako syn Augusta Casimira-Periera a vnuk Casimira Pierra Periera, který byl za vlády Ludvíka Filipa předsedou vlády. V mládí vstoupil do veřejného života jako tajemník svého otce, jenž byl za Thierse ministrem vnitra.
Politická kariéra před prezidentstvím
Casimir-Perier rychle postupoval v politické hierarchii. Dne 17. srpna 1883 se stal státním podsekretářem pro válečné záležitosti a tuto funkci zastával až do 7. ledna 1885. V následujících letech přijal řadu čelných pozic v parlamentu: v letech 1890–1892 byl místopředsedou Sněmovny reprezentantů a v roce 1893 byl zvolen jejím předsedou. Na konci roku 1893, konkrétně 3. prosince 1893, sestavil vládu a stal se předsedou Rady ministrů (premiérem) a současně ministrem zahraničí; tuto vládu vedl až do května 1894, kdy rezignoval a byl znovu zvolen prezidentem sněmovny.
Prezidentství a rezignace
Po atentátu, při kterém zemřel prezident Sadi Carnot, byl prezidenta Carnota byl 24. června 1894 Casimir-Perier zvolen prezidentem republiky. V prezidentském hlasování získal 451 hlasů; jeho protikandidáti Henri Brisson obdržel 195 hlasů a Charles Dupuy 97 hlasů. Casimir-Perier byl jedním z nejmladších prezidentů Republiky a očekával se od něj aktivní vliv na vládní politiku.
Jeho prezidentství však trvalo pouze přibližně šest měsíců. V polovině ledna 1895 došlo ke krizi důvěry mezi prezidentem a vládou. Den po rezignaci premiéra Dupuye (v polovině ledna 1895) podal Casimir-Perier demisi s vysvětlením, že ho ministři systematicky ignorují, nekonzultují s ním rozhodnutí a neinformují ho o důležitých politických událostech, zvláště v oblasti zahraniční politiky. Své odstoupení zdůvodnil tím, že v takové situaci nemá smysl formálně zastávat funkci hlavy státu bez reálného vlivu na vládní politiku.
Pozdější život a role v aféře Dreyfus
Po rezignaci zcela opustil aktivní politiku a vrhl se do soukromého podnikání, zejména do průmyslu a hornictví. Přesto nebyl zcela mimo veřejné události: při procesu s Alfredem Dreyfusem v Rennes mělo Casimir-Perierovo svědectví, na rozdíl od svědectví generála Merciera, pro Dreyfusovu věc velkou cenu — jeho vystoupení přispělo ke kladení otázek o průběhu předchozích vyšetřování a o objektivitě některých vojenských svědectví.
Smrt a odkaz
Jean Casimir-Perier zemřel 11. března 1907. Ačkoliv jeho prezidentství bylo krátké, jeho odstoupení mělo výrazný politický dopad: vyvolalo debatu o vztahu mezi hlavou státu a vládou v parlamentní republice a o tom, do jaké míry může prezident aktivně ovlivňovat vládní politiku. V paměti historiků zůstává jako politik, který dal přednost osobní integritě a principům rozhodování před formálním výkonem úřadu, a také jako člen staré politiky, který se po odchodu z veřejného života úspěšně věnoval podnikání.