Džafar ibn Muhammad (arabsky: جعفر بن محمد) (702-765), známý také jako as-Sádik (Pravdomluvný), byl šestý šíitský imám. Byl vnukem Zajna al-Abidína a potomkem Alího ibn Abí Táliba ze strany otce a Abú Bakra ze strany matky. Je velmi vážený jak mezi sunnity, tak mezi šíity. Byl duchovní osobností, vypravěčem hadísů a právníkem.
Po smrti Džafara ibn Muhammada došlo mezi šíity k rozdělení v otázce dalšího imáma. Někteří tvrdili, že příštím imámem má být
jeho nejstarší syn Ismáíl ibn Džafar (který zemřel před svým otcem), zatímco většina šíitů tvrdila, že příštím imámem má být jeho třetí syn Músa al-Kazím. První skupina se stala známou jako ismailité a druhá, větší skupina se jmenovala Džafaríové neboli dvojčata.