Gina Cheri Haspelová (narozena 1. října 1956) je americká zpravodajská důstojnice, která působila v Ústřední zpravodajské službě (CIA) po několik desetiletí. Do širšího povědomí veřejnosti vstoupila po jmenování prezidentem Donaldem Trumpem do nejvyššího vedení CIA; byla jmenována na post ředitelky Ústřední zpravodajské služby a úřad vykonávala od 21. května 2018. Předtím zastávala funkci 6. zástupkyně ředitele CIA, na kterou ji Trump jmenoval v únoru 2017.

Životopis a kariéra

Gina Haspelová se narodila v roce 1956. Do CIA nastoupila v 80. letech jako operační důstojnice. Během své dlouhé kariéry pracovala v různých zahraničních stanicích a na pozicích v oblasti tajných operací a protiteroristického zpravodajství. Zkušenosti z terénu i z vedení ji postupně dovedly do vysokých funkcí v řídících strukturách agentury.

Jmenování a potvrzení

13. března 2018 prezident Trump Haspelovou nominoval na post ředitelky CIA, kde nahradila Mikea Pompea. Stala se první ženou jmenovanou do čela CIA. Senátní výbor pro zpravodajské služby ji 16. května schválil v poměru hlasů 10:5, přičemž dva demokraté hlasovali pro. Přísahu složila 21. května 2018.

Kontroverze a kritika

Jmenování Haspelové provázely vážné pochybnosti a kritika kvůli její údajné roli v programu „enhanced interrogation“ (rozšířené výslechové techniky), který CIA používala po útocích z 11. září 2001. Podle veřejně dostupných zpravodajských a investigativních materiálů byla Haspelová v minulosti spojována s provozem tajných detenčních zařízení (tzv. black sites) a měla být zapojena do rozhodnutí souvisejících s výslechovými metodami, které některé organizace označují za mučení. Spornou součástí kauzy bylo i zničení nahrávek výslechů, ke kterému došlo v polovině 2000. let; Haspelová tato obvinění odmítla a američtí představitelé uváděli, že u ní nebyly zjištěny trestní prohřešky, nicméně kritika ze strany lidskoprávních organizací, části veřejnosti a některých politiků pokračovala během potvrzovacího procesu.

Působení ve funkci ředitelky

Jako ředitelka CIA Haspelová zdůrazňovala potřebu modernizace služby, posilování sběru zpravodajských informací, boj s terorismem a reagování na rostoucí hrozbu kybernetických útoků. V čele agentury se setkávala jak s podporou části zpravodajské komunity, která oceňovala její zkušenosti z terénu a znalost operací, tak i s pokračující opozicí hlasů volajících po větší transparentnosti a odpovědnosti.

Odkaz a další osud

Haspelová je v historii CIA zapsána jako první žena, která vedla agenturu. Její jmenování a působení vyvolaly širší veřejnou debatu o hranicích zpravodajských operací, ochraně lidských práv a o tom, jak by mělo vypadat dohledu nad tajnými postupy. Po změně administrativy se její funkční období skončilo na přelomu roku 2020/2021; později byla na post ředitele CIA jmenována jiná osoba. Haspelová po odchodu z čela CIA setrvala v relativně nízkém profilu a nadále zůstává předmětem hodnocení a rozporuplných soudů historiků, zpravodajských odborníků i obránců lidských práv.

Hodnocení

  • Zastánci zdůrazňovali její bohaté zkušenosti ve zpravodajských operacích a schopnost vést složitou organizaci v krizových situacích.
  • Kritici poukazovali na morální a právní otázky spojené s výslechovými technikami a na potřebu větší odpovědnosti a transparentnosti zpravodajských služeb.

Haspelová zůstává významnou a současně kontroverzní postavou v moderní historii amerického zpravodajství; debata o dědictví její éry pokračuje mezi odborníky i širokou veřejností.