Stručný přehled

Juan Evo Morales Aima (narozen 26. října 1959) je bolivijský politik, který zastával úřad prezidenta Bolívie od 22. ledna 2006 do roku 2019. Pochází z indiánské komunity Aymara (Aymara) a proslul jako zakladatel a lídr levicového Hnutí za socialismus (MAS, Movimiento al Socialismo). Jeho působení formovalo domácí politiku i zahraniční vztahy Bolívie (Bolívie, Bolívie).

Raný život a politický začátek

Morales vyrůstal v chudých poměrech na venkově v andské oblasti departementu Oruro. Před vstupem do národní politiky se angažoval jako vůdce svazu pěstitelů koky, kde hájil práva místních zemědělců a tradiční užívání listů koky v andské kultuře. Jeho aktivismus ho v 90. letech přivedl k větší veřejné pozornosti a posléze k volbám do zákonodárného sboru. Je známý svým kritikickým postojem k zahraniční politice USA a k prosazování protidrogových opatření, která podle něj přehlížela kulturní rozměr užívání koky.

Prezidentství: politika a reformy

Jako prezident se Morales zaměřil na posílení role státu v ekonomice, sociální programy a práva domorodých obyvatel. Mezi hlavní kroky jeho vlády patřily:

  • znárodnění strategických odvětví (zejména těžby a energetiky) za účelem zvýšení státních příjmů,
  • rozšíření sociálních programů a snížení chudoby díky lepšímu rozdělení příjmů,
  • konstituční reforma z roku 2009, která posílila práva domorodých národů a přejmenovala zemi na mnohoúhelný stát s větší autonomií regionů,
  • podpora zemědělství a obchodních modelů, které měly zvýšit soběstačnost venkova.

Morales rovněž navázal těsnější vztahy s levicovými vládami v regionu, například s Rafaelem Correou a Nestorem Kirchnerem, a vystupoval proti politice několika západních vlád.

Kontroverze, referendum a volby 2019

Na konci svého třetího funkčního období čelil Morales kritice kvůli otázkám ústavnosti dalšího kandidování. V referendu v roce 2016 navrhovanou změnu ústavy, která by mu umožnila kandidovat znovu, zvolené většině neprošla. Přesto později ústavní soud rozhodl, že mu další kandidatura náleží, což vyvolalo rozkol společenské podpory a obavy z koncentrace moci.

V prezidentských volbách 20. října 2019 Morales získal podle oficiálních výsledků kolem 47 % hlasů, ale výsledky byly široce zpochybněny. Mezinárodní pozorovatelé a opozice poukazovali na nesrovnalosti; Organizace amerických států (OAS) zveřejnila předběžnou zprávu s náznaky manipulací. Následovaly rozsáhlé protesty, do nichž se zapojila i policie, a 10. listopadu 2019 Morales rezignoval za tlaku ozbrojených sil a bezpečnostních složek.

Odchod do exilu a návrat

Po rezignaci odešel Morales nejprve do Mexika a poté do Argentiny. V době po jeho odchodu nastoupila dočasná vláda, která měla komplikovaný vztah s MAS a byla podrobena kritice za tvrdé zacházení s odpůrci. V říjnu 2020 se konaly nové prezidentské volby, které vyhrála kandidátka MAS Luis Arce. Po této změně politické situace se Morales vrátil do Bolívie v listopadu 2020 a nadále zůstává výraznou osobností v bolivijské politice.

Dědictví a rozdělené hodnocení

Hodnocení Moralesova působení je rozdělené: příznivci oceňují pokles chudoby, rozšíření sociálních programů a posílení postavení domorodých komunit; kritici upozorňují na oslabení institucionální kontroly, spory o ústavní pořádek a ekonomickou závislost na přírodních zdrojích. Jeho epocha významně ovlivnila politický styl a diskurz v Bolívii a v širším latinskoamerickém kontextu.

Další informace a související zdroje: biografické přehledy, kulturní kontext Aymara, levicové proudy, inaugurace 2006, diskuse o etnickém původu, a další analýzy událostí z let 2016–2019 (termíny, národní dopad, stranická organizace, jazykové varianty).