Athelbald, psaný také Æthelbald nebo Ethelbald (asi 832-860) byl západosaský šlechtic. V roce 856 byl králem Wessexu, zatímco jeho otec pobýval v Římě. Když se Athelwulf vrátil, Athelbald odmítl odstoupit. Aby se vyhnul občanské válce, Athelwulf předal svému synovi království Wessex a stal se podkrálovým králem Kentu.
Athelbald z Wessexu
Kariéra
Athelbald byl druhým z pěti synů krále Athelwulfa z Wessexu a Osburgy. Byla dcerou Oslaka, Athelwulfova komorníka. Narodil se kolem roku 832. Je zaznamenán v roce 851 v bitvě u Acleah, kde bojoval po boku svého otce. Tam na ně narazili Vikingové, kteří právě porazili Berhtwulfa z Mercie u Londýna, a když se přesunuli do Surrey, potkali je Západní Sasové a porazili je. V roce 855 se jeho otec Athelwulf vydal na pouť do Říma. Království zanechal v péči Athelbalda. Po roce stráveném v Římě a pobytu na dvoře Karla Holého, krále Západních Franků, se Athelwulf vrátil. Oženil se však s královou mladou dcerou Juditou. V té době jí nemohlo být více než třináct let. Franský král Karel trval na tom, aby byla jeho dcera vysvěcena na královnu. Když se Athelwulf s novou královnou vrátil do Wessexu, Athelbald se postavil proti tomu, aby jeho otec zůstal králem. Aby se vyhnul občanské válce, souhlasil Athelwulf s přijetím podkrálovství v Kentu. Nechal Ethelbalda, aby si ponechal postavení krále Wessexu. Athelwulf zemřel v roce 858 jako král Kentu. Athelbald si poté vzal otcovu mladou ženu Juditu za vlastní manželku, zřejmě bez většího skandálu.
Přestože se oženil s nevlastní matkou Judith, neměl žádné děti. Jeho nástupcem se stal jeho bratr Athelbert z Wessexu.