Jihoindické záplavy v roce 2015 představovaly jednu z největších humanitárních a infrastrukturních katastrof v moderní historii jižní Indie. Silné záplavy byly způsobeny vydatnými srážkami souvisejícími se severovýchodním (zimním) monzunem v listopadu a prosinci 2015. Nejvíce postižené byly oblasti pobřeží Coromandel ve státech Tamilnádu a Andhrapradéše a ve svazovém území Puducherry, přičemž nejvážnější škody utrpělo město Čennaí. Zahynulo více než 500 lidí a přes 18 lakh (1,8 milionu) lidí bylo vysídleno.

Příčiny záplav

Hlavní příčinou byly velmi intenzivní srážky během období severovýchodního monzunu. Od října do prosince každého roku dopadá na rozsáhlé oblasti jižní Indie, včetně Tamilnádu, pobřežních částí Ándhrapradéše a svazového území Puducherry, značná část ročních srážek – v některých letech až kolem 30 % ročních úhrnů. V roce 2015 se k tomu přidala série oblasti nízkého tlaku a deprese nad severním Indickým oceánem, které vyústily v opakované velmi silné lijáky.

Kromě meteorologických faktorů sehrály roli i lidské činnosti: rychlá urbanizace, devastace a zastavování mokřadů a nádrží, nedostatečná kapacita kanalizačních a odvodňovacích systémů a neplánované zástavby v náchylných oblastech zhoršily důsledky srážek a vedly k většímu zatopení městských aglomerací.

Průběh událostí

Dne 8. listopadu 2015 se během cyklonové sezóny v severní části Indického oceánu oblast nízkého tlaku konsolidovala do deprese a postupně zesílila, než následující den přešla přes pobřeží Tamilnádu poblíž Puducherry. 15. listopadu se intenzivní oblast nízkého tlaku přesunula severně podél pobřeží Tamilnádu a nad pobřežím Tamilnádu a Andhrapradéše spadlo obrovské množství srážek – 24hodinní úhrn 370 mm v Ponneri a 266 mm na Mezinárodním letišti Chennai. Ve dnech 28.–29. listopadu se vyvinul další systém, který dorazil nad Tamilnádu 30. listopadu a přinesl další silné deště. V Tambaramu bylo zaznamenáno 490 mm za 24 hodin (od 1. prosince 8:30 ráno). Tyto opakované a extrémně intenzivní srážkové epizody vedly k rozsáhlým záplavám podél pobřeží od Čennaí po Cuddalore.

Dopady

  • Obyvatelstvo: Desítky tisíc domácností byly zasaženy, více než 1,8 milionu lidí bylo vysídleno a stovky lidí zahynuly.
  • Infrastruktura: Poškozena byla komunikace, mosty, železniční tratě, telekomunikační vedení a zásobování elektřinou. Mnohé čtvrti byly na dny či týdny odříznuty od zásobování a dopravy.
  • Doprava a letiště: Provoz letecké a železniční dopravy byl významně narušen, některá letiště a stanice byla dočasně uzavřena nebo omezena.
  • Ekonomika a majetek: Značné škody na domech, podnicích, automobilech a zemědělské půdě. Celkové materiální ztráty byly odhadovány na miliardy (v lokální měně i zahraničních měnách), ovlivnily místní ekonomiku a živobytí.
  • Veřejné zdraví: Zvýšené riziko nemocí přenášených vodou, kontaminace pitné vody, problémy s hygienou a přetížení zdravotnických služeb v postižených oblastech.

Záchranné a humanitární akce

Na místě zasahovaly různé složky: státní a centrální záchranné týmy (včetně NDRF), indická armáda, námořnictvo a letectvo, dobrovolnické organizace, místní úřady a stovky civilních dobrovolníků. Byly zřízeny záchranné mise, evakuační operace, improvizované ubytovací tábory a distribuovány potraviny, čistá voda a léky. Pomoc poskytly i neziskové organizace a komunity z jiných částí Indie.

V bezprostředním období po záplavách se soustředilo úsilí na záchranu životů, lékařskou pomoc, obnovu zásobování vodou a elektřinou a na odstranění následků zatarasených komunikací. V následujících měsících probíhala obnova bydlení, oprav infrastruktury a podpora postižených domácností.

Následky a poučení

Katastrofa v roce 2015 otevřela širokou debatu o urbanistickém plánování, ochraně a obnově mokřadů a nádrží, řízení městských odtoků a infrastruktuře odvodnění. Mezi hlavní poučení patří nutnost lepšího řízení povodňových rizik, investic do odolné infrastruktury, přísnější ochrany přírodních zásobníků vody a komplexních plánů evakuace a včasného varování.

V důsledku záplav byly zahájeny projekty na obnovu a zlepšení odtokových systémů, revizi povolení zástavby v rizikových zónách a kampaně na záchranu a revitalizaci mokřadů a přirozených nádrží. Přesto zůstává výzvou zajistit dlouhodobou odolnost proti opakujícím se extrémním srážkám, které se v souvislosti s měnícím se klimatem mohou stát častějšími.

Poznámka: Uvedené údaje o intenzitě srážek a postižených oblastech vycházejí z měřených 24hodinových úhrnů a z reportů z doby události; účetní a přesné statistiky z různých zdrojů se mohou lišit.