Sezóna 1910-11 byla druhou sezónou bývalé National Hockey Association. Pět týmů odehrálo každý 16 zápasů, které začaly 31. prosince 1910 a skončily 10. března 1911. Ottawa Hockey Club vyhrál ligový šampionát a převzal Stanley Cup od Montreal Wanderers.
Přehled sezóny
Sezóna 1910/11 potvrdila rostoucí profesionalizaci ledního hokeje v Kanadě. Soutěž NHA nabízela formát, ve kterém každý z pěti týmů sehrál sérii zápasů doma i venku a nejlepší tým po základní části byl vyhlášen ligovým šampionem. Ottawa HC v této sezoně dominovala a zajistila si první místo v tabulce, čímž získala právo držet Stanley Cup podle tehdy platných pravidel.
Týmy a formát soutěže
V soutěži hrálo pět klubů, které sehrály dlouhou a vyrovnanou sezonu o 16 utkáních pro každý tým. Zápasy se hrály v zimních měsících a přitahovaly pozornost veřejnosti i tisku, protože NHA byla jednou z předních profesionálních lig té doby. Ligový formát kladl důraz na stabilní výkon v průběhu celé sezóny spíše než na jednorázové zápasy či krátké vyřazovací série.
Stanley Cup
V té době byl Stanley Cup ještě předmětem systému výzev a předávání mezi reprezentačními šampiony. Když Ottawa Hockey Club vyhrál ligu NHA, převzal tím i právo držet prestižní trofej po držitelích z Montreal Wanderers. Pro klub to znamenalo potvrzení postavení mezi nejlepšími celky té éry a významný úspěch v historii organizace.
Význam sezóny
Sezóna 1910/11 je v historii ledního hokeje zajímavá tím, že ukazuje vývoj soutěžního modelu a rostoucí profesionalizaci, která nakonec vedla k dalším změnám v organizaci lig (NHA později sehrála roli při vzniku NHL). Vítězství Ottawy v této sezoně patří mezi klíčové momenty rané éry kanadského profesionálního hokeje a posílilo reputaci klubu na domácí i mezinárodní scéně.