Rok 1700: události, kalendářní změny a Bitva u Narvy

Tento článek se týká roku 1700. Pro videoklipový pořad viz 1700 (TV seriál).

30. listopadu: Bitva u Narvy.

1700 (MDCC) byl rok v křesťanském letopočtu (CE / AD). Patřil do 2. tisíciletí (konkrétně šlo o 700. rok 2. tisíciletí), byl 100. a poslední rokem 17. století a zároveň prvním rokem desetiletí 1700–1709 (lidově „1700. léta“). Podle gregoriánského kalendáře šlo o běžný rok začínající pátkem, podle juliánského kalendáře šlo o přestupný rok začínající pondělím.

Kalendářní změny a rozdíly mezi kalendáři

Na začátku roku 1700 byl gregoriánský kalendář o 10 dní napřed před juliánským (rozdíl vznikl při zavedení gregoriánské reformy v roce 1582). Podstatná změna nastala právě v roce 1700: podle juliánského pravidla je rok 1700 přestupný, zatímco podle gregoriánského pravidla (stoleté roky jsou přestupné pouze pokud jsou dělitelné 400) přestupný není. Proto se od 1. března 1700 rozdíl mezi oběma kalendáři zvětšil na 11 dní a tuto podobu (11denní rozdíl) si kalendáře uchovaly až do roku 1800, kdy došlo k dalšímu posunu.

Juliánský kalendář zůstal v praxi používán v mnoha pravoslavných a některých východoevropských zemích po další desetiletí (např. v Rusku až do 1918, v Řecku až do 1923), takže lokální datace v různých částech Evropy v 18. a 19. století často vyžadovala přepočet mezi "starým stylem" (OS, juliánský) a "novým stylem" (NS, gregoriánský).

Švédský kalendář

Švédsko se na přelomu 17. a 18. století rozhodlo přejít na gregoriánský kalendář postupně: plánovalo vynechávat přestupné dny během období 1700–1740, aby se postupně srovnalo s gregoriánským datováním. Tento plán byl však realizován jen částečně — byl vynechán přestupný den roku 1700 (místo 29. února následoval 1. března), takže od 1. března 1700 platil ve Švédsku zvláštní tzv. švédský kalendář, který byl o deset dní pozadu za gregoriánským a současně o jeden den napřed před juliánským. Tento stav trval až do roku 1712, kdy Švédsko zrušilo pokus o postupnou reformu a vrátilo se k juliánskému kalendáři (pro srovnání byla v roce 1712 přidána i legendární datum 30. února).

Významné události roku 1700

Rok 1700 je v dějinách významný zejména jako počátek Velké severní války (1700–1721). Jednou z prvních a nejznámějších bitev tohoto konfliktu byla Bitva u Narvy (30. listopadu), při níž mladý švédský král Karel XII. porazil ruské vojsko Petra I. Velikého. Bitva byla pozoruhodná tím, že relativně malá a dobře vedená švédská armáda dosáhla rozhodujícího vítězství proti větším ruským silám — vítězství však neznamenalo definitivní zvrat, protože válka nakonec skončila ruským vzestupem (vrcholem byla porážka Švédů u Poltavy roku 1709).

Kromě vojenských událostí měl rok 1700 význam i z hlediska administrativního a kulturního—kalendářní spory a přechody ovlivňovaly datování úředních listin, církevních svátků i personálních událostí v různých částech Evropy.

Stručné shrnutí

• 1700 byl simultánně běžným rokem v gregoriánském a přestupným rokem v juliánském systému.
• Rozdíl mezi gregoriánským a juliánským kalendářem se v roce 1700 zvětšil z 10 na 11 dní.
• Švédsko zavedlo vlastní přechodový kalendář vynecháním 29. února 1700; tento experiment skončil návratem k juliánskému kalendáři v roce 1712.
• Začala Velká severní válka; jednou z úvodních bitev byla Bitva u Narvy (30. listopadu).

Pro bližší informace o jednotlivých událostech, postupech kalendářních reforem a konkrétních datacích v různých zemích viz specializované zdroje věnované dějinám kalendářů a vojenským dějinám Evropy na přelomu 17. a 18. století.