1700
Tento článek se týká roku 1700. Pro videoklipový pořad viz 1700 (TV seriál).
30. listopadu: Bitva u Narvy.
1700 (MDCC) byl výjimečný běžný rok začínající pátkem podle gregoriánského kalendáře a přestupný rok začínající pondělím podle juliánského kalendáře, 1700. rok letopočtu CE (Common Era) a AD (Anno Domini), 700. rok 2. tisíciletí, 100. a poslední rok 17. století a 1. rok dekády 1700. století. Od počátku roku 1700 byl gregoriánský kalendář o 10 dní před juliánským kalendářem, který se lokálně používal až do roku 1923.
Od 1. března (19. února našeho letopočtu), kdy juliánský kalendář uznal přestupný den a gregoriánský nikoli, se juliánský kalendář zpozdil o další den, takže do 28. února (17. února našeho letopočtu) 1800 činil rozdíl 11 dní.
Ve Švédsku začínal rok podle juliánského kalendáře a platil až do 28. února. Poté byl vynecháním přestupného dne zaveden švédský kalendář, po 28. únoru následoval 1. březen, takže celý rok měl stejný průběh jako běžný rok začínající v pondělí. Tento kalendář, který byl o deset dní pozadu za gregoriánským a o jeden den napřed před juliánským, trval až do roku 1712.
Události
- 1. ledna - Rusko poprvé začíná používat západní číslování kalendáře.
Otázky a odpovědi
Otázka: Jaký byl rok 1700?
Odpověď: Rok 1700 byl výjimečným běžným rokem, který začínal pátkem podle gregoriánského kalendáře, a přestupným rokem, který začínal pondělím podle juliánského kalendáře.
Otázka: Jaká jsou některá označení roku 1700?
Odpověď: Některá označení roku 1700 zahrnují 1700. rok společné éry (CE) a Anno Domini (AD), 700. rok 2. tisíciletí, 100. a poslední rok 17. století a 1. rok dekády 1700.
Otázka: Jaký je rozdíl mezi juliánským a gregoriánským kalendářem?
Odpověď: Od počátku roku 1700 byl gregoriánský kalendář o 10 dní napřed před juliánským. Od 1. března (19. února našeho letopočtu), kdy juliánský kalendář uznával přestupný den a gregoriánský nikoli, se juliánský kalendář dostal ještě o jeden den pozadu, takže rozdíl činil 11 dní až do 28. února (17. února našeho letopočtu) roku 1800.
Otázka: Kdy přešel švédský kalendář z juliánského na gregoriánský?
Odpověď: Ve Švédsku začínal rok podle juliánského kalendáře a zůstal jím až do 28. února. Poté byl vynecháním přestupného dne zaveden švédský kalendář, po 28. únoru následoval 1. březen, takže celý rok měl stejný průběh jako běžný rok začínající v pondělí. Tento kalendář, který byl o deset dní pozadu za gregoriánským a o jeden den napřed před juliánským, trval až do roku 1712.
Otázka: Jaký význam má v kalendářních systémech 1. březen (tj. 19. únor)?
Odpověď: 1. březen (19. února n. l.) je v kalendářních systémech významný proto, že to bylo datum, kdy juliánský kalendář uznával přestupný den a gregoriánský nikoli, což vedlo k tomu, že juliánský kalendář zaostal za gregoriánským kalendářem o jeden den.
Otázka: Jak dlouho se juliánský kalendář používal ještě po roce 1700?
Odpověď: Juliánský kalendář se lokálně používal až do roku 1923, přestože většina evropských zemí přijala v 16. století gregoriánský kalendář.
Otázka: Jaký je rozdíl mezi švédským kalendářem a juliánským a gregoriánským kalendářem?
Odpověď: Švédský kalendář byl zaveden vynecháním přestupného dne v roce 1700, což umožnilo, aby po 28. únoru následoval 1. březen, a celý rok tak měl stejný průběh jako běžný rok začínající pondělím. Tento kalendář je o deset dní pozadu za gregoriánským a o jeden den před juliánským a trval do roku 1712.
