Op art je malířský styl, který využívá optické iluze a další druhy neobvyklých optických efektů. Maďarský umělec Victor Vasarely byl pravděpodobně prvním, kdo tento motiv pravidelně používal, a to ve 30. letech 20. století. V 60. letech 20. století se jednou z nejznámějších světových op-artistek stala Bridget Rileyová. Specializovala se na efekty vytvářené těsně přiléhajícími liniemi. Jesús Rafael Soto používal mobilní prvky, a propojil tak op art s kinetickými (pohyblivými) strukturami.
Myšlenka vizuálních iluzí a efektů fascinovala další umělce a intelektuály. Slavný holandský umělec M. C. Escher kreslil nemožné struktury, které fungovaly pomocí vizuálních iluzí. Historik umění Ernst Gombrich napsal podrobnou studii o vizuálních efektech v umění. Psycholog Richard Gregory strávil velkou část své kariéry studiem toho, proč mysl vidí iluze.


