Arnold Johannes Wilhelm Sommerfeld (5. prosince 1868, Königsberg, Východní Prusko - 26. dubna 1951, Mnichov) byl německý matematik a teoretický fyzik.
Sommerfeld byl synem praktického lékaře. Po ukončení školy v roce 1886 začal studovat matematiku na univerzitě v Königsbergu. V roce 1891 napsal doktorskou práci o libovolných funkcích v matematické fyzice. Poté si musel odsloužit vojenskou službu.
Poté odešel do Göttingenu. Stal se asistentem v ústavu pro mineralogii, ale stále se zajímal o matematickou fyziku.
V roce 1894 se stal asistentem Felixe Kleina. Rok poté se habilitoval z matematické teorie optické difrakce a stal se docentem matematiky v Göttingenu.
V roce 1897 se Sommerfeld oženil. V témže roce se stal řádným profesorem matematiky na hornické škole v Clausthalu. O tři roky později získal profesuru na Technické univerzitě v Cáchách.
V roce 1906 se stal profesorem teoretické fyziky v Mnichově, kde působil celý život. V době, kdy byl profesorem v Mnichově, podnikl dvě cesty kolem světa - v letech 1922/23 byl hostujícím profesorem ve Wisconsinu a poté cestoval po Indii, Číně a Japonsku, v letech 1928/29 podnikl cestu po USA jako učitel na univerzitách.
V roce 1935 odešel do důchodu, ale pracoval až do roku 1940. S výběrem osoby, která by ho měla následovat, byly velké problémy. Sommerfeld chtěl mít na svém místě Wernera Heisenberga, ale v době nacistického režimu mohl tuto práci dostat pouze člověk, který vyučoval takzvanou německou fyziku, jejíž součástí byl i jistý druh mystiky. Sommerfeld se tomu snažil zabránit.
Sommerfeld zemřel v roce 1951 při dopravní nehodě.
