Hogshead je historická jednotka objemu v anglosaských mírách, používaná pro označení velkých sudů nebo nádob při obchodování s nápoji a komoditami. Jde o volně proměnlivou míru — její objem se v různých historických obdobích, pro různé komodity (víno, pivo, rum, tabák, cukr apod.) a v různých regionech lišil — proto ji nelze popsat jedním univerzálním číslem. Pro základní přehled je vhodné chápat hogshead jako „velký sud“ sloužící v praxi jako obchodní jednotka kapacity. Odkaz na obecné pojmy viz měrná jednotka.

Původ a etymologie

Původ slova není jednoznačně doložený a existuje několik variant vysvětlení. Některé lidové pověsti a nevěrohodné záznamy spojovaly vznik názvu se slovem „vepřová hlava“ nebo s různými legendami; například tvrzení, že měrná jednotka vznikla vážením vepřové hlavy krále Jindřicha IV., patří spíše do oblasti mýtů a folklóru než do seriózních etymologických studií. Obecně se má za to, že termín vznikl v pozdním středověku v angličtině a od té doby nabýval v praxi různých konkrétních významů.

Rozměry a použití

Hogshead nikdy nebyl konstantní jednotkou; jeho objem závisel na místních zvyklostech a na tom, pro jaký druh zboží se sud používal. V praxi se setkáte s typickými hodnotami řádově v stovkách litrů:

  • Pivo/ale: v některých anglických tradicích byl hogshead běžně považován za sud o objemu 54 imperialních galonů (přibližně 245 litrů).
  • Víno/rum/liaison: u vín a lihovin se kapacity hogsheadů lišily; hodnoty mohly být i větší (stovky litrů) a závisely na použitých standardech pro konkrétní obchodní oblast nebo druh sudu.
  • Tabák a jiné suché komodity: označení hogshead se používalo i pro velké balíky nebo sudy tabáku, přičemž se udávala hmotnost (např. stovky kilogramů) spíše než přesný objem v litrech.

Pro obchod a daňové účely se často v raném novověku i později vytvářely lokální standardy (města, cechy, koloniální správy), které určovaly, jaký objem konkrétně jeden hogshead představuje. To vysvětluje množství odchylek v historických pramenech.

Standardizace a přechod na metrický systém

V průběhu 18.–20. století probíhaly krok za krokem snahy o legislativní a obchodní standardizaci měr v jednotlivých zemích (např. v britském impériu či v USA). Tyto snahy částečně omezily variabilitu sudových jednotek tím, že se v praxi začaly uplatňovat jednotné definice pro obchod s konkrétními komoditami. Nicméně hogshead jako historická jednotka nikdy nezískal jedinou mezinárodně platnou hodnotu.

S nástupem metrické soustavy v mnoha zemích postupně ztratil hogshead své oficiální postavení jako měrná jednotka a byl nahrazen litrech a kilogramech. Dnes se s ním setkáte hlavně v historických textech, muzeích, v pivovarnictví a v terminologii související s tradičními sudy a sudovým hospodářstvím.

Označení a současné užití

  • Zkratka: v historických dokumentech se hogshead někdy zkracoval jako „hhd.“ nebo „hh“.
  • Současné použití: termín přežil v pivovarnictví, vinařství a sběratelských kontextech; občas ho používají výrobci sudů nebo minipivovary pro marketing a popis tradičních objemů sudů.
  • Kultura: pojem se objevuje i v literatuře a populární kultuře; s pojmem a motivy velkých sudů se setkáme v historických románech, filmech nebo seriálech (např. v seriálu Simpsonovi se objevují různé narážky na lidové motivy spojené s „hlavou“ či sudy).

Shrnutí

Hogshead je historický pojem označující velký sud a jednotku objemu, jejíž konkrétní hodnota se lišila podle doby, místa a komodity. Dnes je spíše historickým či tradičním pojmem; jeho význam spočívá především v kontextu obchodu, dopravy a výroby sudových produktů v minulosti než v roli moderní, mezinárodně platné měrné jednotky.