Svatý Řehoř Osvětitel nebo svatý Řehoř Osvícenec (arménsky: Գրիգոր Լուսաւորիչ, translit. Grigorij Lusavorič; řecky Γρηγόριος Φωστήρ nebo Φωτιστής, Gregorios Phoster nebo Photistes) je považován za zakladatele a patrona arménské apoštolské církve. Narodil se přibližně kolem roku 257 a podle tradice se kolem roku 301 stal prvním katolikosem (hlavním biskupem) Arménské církve.

Původ a mládí

Patřil ke královské linii dynastie Arsakovců. Byl synem Parthijce jménem Anak, který podle arménských pramenů zavraždil arménského krále Chosroese a tím přivedl svou rodinu do neštěstí a vyhnanství. Mladý Řehoř byl odvezen do Kapadocie (kolem města Kaisareia/Caesarea), kde vyrůstal a studoval křesťanskou nauku. Tam byl pokřtěn a později vysvěcen k jáhnovství a kněžství; podle tradice měl za svého učitele a biskupa svatého Leontia z Kaisareie.

Misijní činnost a uvěznění

Po návratu do Arménie se Řehoř věnoval evangelizační činnosti mezi pohanskými Aramejci a Armény. Jeho činnost však narazila na odpor královského dvoru. Za vlády krále Tiridáta III. byl podle tradice uvězněn v hluboké jámě nebo žaláři zvaném Khor Virap, kde měl strávit několik let (v lidových vyprávěních je často uváděna délka 13 let).

Konverze krále a křest Arménie

Podle arménské tradice došlo po Řehořově propuštění k obratu: Řehoř údajně vyléčil krále Tiridáta III. z těžkého onemocnění nebo posedlosti, což vedlo k obrácení krále ke křesťanství a následnému přijetí křesťanství jako státního náboženství Arménie. Tradiční datum přijetí křesťanství jako státního náboženství je rok 301; někteří moderní historikové však uvádějí i posunutí této události na počátek 4. století (např. kolem roku 314). Po přijetí křesťanství byl Řehoř ustanoven za hlavu nové církevní struktury – katolikose.

Organizace církve a dědictví

Jako první katolikos Řehoř organizoval církevní správu, ustanovil biskupy a šířil křesťanské učení mezi arménskou šlechtou i lidem. Podle tradice založil duchovní sídlo v provincii Vagharšapat (dnešní Etchmiadzin), které se později stalo hlavním centrem Arménské apoštolské církve. Legendy o jeho životě obsahují řadu zázraků a vykreslují jej jako klíčovou postavu při přeměně Arménie na první křesťanský stát v historii.

Smrt a uctívání

Řehoř zemřel počátkem 4. století (tradičně kolem roku 331). Je uctíván jako světec a patron Arménské církve; jeho život a činy mají významné místo v arménské národní a náboženské paměti. V různých křesťanských tradicích se jeho památka připomíná i v liturgii a ikonografii; v západní i východní církvi bývá uváděn mezi významnými světci raného křesťanství (v katolické a pravoslavné tradici je jeho svátek často vzpomínán 30. září, arménská tradice má vlastní liturgické kalendáře a místní oslavy).

Význam

  • Řehoř Osvětitel je ústřední postavou v dějinách arménského národa a církve – připisuje se mu založení instituce katolikosátu a šíření křesťanství v Arménii.
  • Jeho život spojuje historické události se silnou vrstvou lidové tradice a legend, které formovaly arménskou identitu po staletí.