Hodinovým strojem se rozumí vnitřní mechanismus mechanických hodin (také nazývaný „pohyb“). Patří sem složité soustavy kol, čepů a dalších součástí tvořících přenos síly a řízení chodu, často v podobě řady ozubených kol.

Princip fungování

Zdrojem energie je buď hlavní pružina nebo závaží. U pružinových strojků je to právě hlavní pružina – dlouhý kovový pás navinutý v bubínku (jádru). Energii do hlavní pružiny ukládáme jejím navíjením otáčením klíče nebo korunky (u hodinek). U závažíových strojků se energie získává tíhou závaží, které pomalu klesá a přenáší sílu do ozubeného soukolí.

Tato energie přes soustavu ozubených kol (převodový soukolí) pohání ručičky. Regulované uvolňování energie zajišťuje ústrojí zvané „unikátní člen“ neboli setrvačný regulátor – u náramkových a kapesních strojků se jedná o setrvačku se spirálou (balance wheel a hairspring), u větších hodin o kyvadlo. Regulátor spolu s úderovým mechanismem (úniková část, tzv. escapement) přeměňuje plynulý tah pružiny/závaží na přesné, pravidelné impulzy, které udávají tempo chodu.

Hlavní části hodinového strojku

  • Hlavní pružina (mainspring) – zdroj energie u pružinových strojků, uložená v bubínku (barrel).
  • Závaží – u závažíových strojů nahrazuje pružinu; klesáním poskytuje energii.
  • Převodové soukolí (gear train) – řada ozubených kol snižujících vysoké otáčky pružiny na otáčky ručiček.
  • Únikové ústrojí (escapement) – kotvový, klikový nebo jiný mechanismus, který „odměřuje“ uvolňování energie.
  • Regulátor – setrvačka se spirálou nebo kyvadlo, zajišťující konstantní periodu kmitu.
  • Strojkové čepy a ložiska – otáčivé body kol, které musí mít minimální tření.
  • Bubínek, nátahové ústrojí a klíč/korunka – slouží k natahání pružiny; u některých hodinek je nátah automatický (rotor).
  • Bit (striking) a chime části – u hodin s odbíjením či hraním melodie existuje samostatné bubnové nebo krokové ústrojí pro spouštění kladívek.

Typy mechanických strojků

  • Průběžně natahované (pružinové) – označované také jako natahovací nebo pružinový strojek; patří sem stolní hodiny, hodinky (hodinky), kuchyňské časovače, natahovací hračky a hrací skříňky.
  • Závažíové – typické pro starší nástěnné a věžní hodiny; závaží se spouští po délce řetězu nebo lana.
  • Kyvadlové – používají kyvadlo jako regulátor; běžné u starších stojacích či nástěnných hodin.
  • Automatické nátahy – u některých náramkových hodinek rotor nabírá energii pohybem nositele a automaticky natahuje pružinu.
  • Komplikované strojky – obsahují další funkce (sekundy, datum, chronograf, tourbillon u vysoké hodinářské techniky apod.).

Další pojmy a specifika

  • Remontoir a fusee – historické i moderní konstrukce pro vyrovnání klesající síly pružiny, zajišťující rovnoměrnější chod.
  • Jeden chod (going train) vs. odbíjení (striking train) – mnohé hodinové stroje mají oddělené soukolí pro chod času a pro odbíjení hodin (bicí mechanismus).

Údržba a seřízení

Mechanické strojky vyžadují pravidelnou údržbu: čištění, mazání jemným hodinářským olejem a občasné seřízení chodu (regulace délky spirály/kyvadla). Při nátahu je vhodné postupovat plynule a nepřetáčet klíč; moderní konstrukce mají často opatření proti „přetažení“, nicméně strojek je citlivý na nárazy, prach a nadměrné sucho nebo vlhkost. Pro složitější opravy se doporučuje odborný hodinář.

Stručně řečeno: hodinový strojek je koordinovaná soustava skladovaných zdrojů energie, převodů a regulačních prvků, jejichž cílem je přeměnit uloženou energii na stabilní, přesný časový chod.