Generál Susilo Bambang Yudhoyono (narozen 9. září 1949) je indonéský vojenský generál a politik ve výslužbě. V letech 2004-2014 byl šestým prezidentem Indonésie. Yudhoyono je prvním prezidentem, který byl zvolen přímo voliči. Yudhoyono získal prezidentský úřad 20. září 2004. Porazil prezidentku Megawati Sukarnoputriovou.

 

Stručný přehled života a kariéry

Susilo Bambang Yudhoyono (často zkracováno na SBY) se narodil 9. září 1949. Před vstupem do vysoké politiky měl dlouhou vojenskou kariéru, během níž postupoval v řadách indonéské armády a zastával velitelské a štábní funkce. Po odchodu z aktivní služby se zapojil do politiky; v roce 2001 spoluzaložil a stal se lídrem Demokratické strany (Partai Demokrat), která mu později poskytla politickou platformu pro prezidentskou kampaň.

Vojenská kariéra a přechod do politiky

Ve vojenské službě získal Yudhoyono zkušenosti ve velení i v politicko-bezpečnostních otázkách. Jeho profil kombinoval vojenskou disciplínu s reputací umírněného a pragmatického politika, což mu pomohlo oslovit široké spektrum voličů v období, kdy Indonésie konsolidovala svou demokracii po konci autoritativního režimu.

Prezidentské období (2004–2014)

Yudhoyono byl zvolen v prezidentských volbách v roce 2004 (druhého kola 20. září 2004) a do úřadu byl inaugurován v říjnu téhož roku. V roce 2009 byl znovuzvolen na druhé funkční období. Během dvou volebních období se soustředil na několik klíčových témat:

  • Mírové urovnání konfliktu v Acehu: V roce 2005 došlo k významnému pokroku, když bylo dosaženo dohody (Helsinské memorandum) mezi indonéskou vládou a separatistickou skupinou GAM, což ukončilo dlouholetý ozbrojený konflikt v provincii Aceh.
  • Ekonomika a rozvoj: Za jeho vlády Indonésie zaznamenala relativně stabilní ekonomický růst; vláda se snažila zlepšit infrastrukturu, přilákat investice a snižovat chudobu, i když sociální a regionální nerovnosti zůstávaly výzvou.
  • Boj proti terorismu a bezpečnost: Po sérii teroristických útoků v první dekádě 21. století se jeho vláda zaměřila na posílení bezpečnostních složek a mezinárodní spolupráci v boji proti extremismu.
  • Demokratické a institucionální reformy: Yudhoyono podporoval konsolidaci demokracie, pokračující decentralizaci a posílení právního státu. Současně však vláda čelila výzvám v oblasti efektivního fungování veřejných institucí.
  • Boj s korupcí: Podpora orgánů boje proti korupci (např. KPK) byla jedním z vládních témat, přesto se v průběhu jeho vlády objevily případy korupce, které poškodily pověst některých členů Demokratické strany a koaličních partnerů.

Domácí a zahraniční politické postoje

V domácí politice se Yudhoyono snažil o rovnováhu mezi reformami a udržením politické stability. V zahraniční politice prosazoval aktivní angažovanost Indonésie na regionální i globální scéně, rozvíjel vztahy se sousedy i s klíčovými světovými partnery a podporoval postavení Indonésie jako nejlidnatější muslimské demokracie světa.

Po skončení prezidentství a rodina

Po odchodu z úřadu v říjnu 2014 pokračoval Yudhoyono v politickém a veřejném životě jako významná osobnost Demokratické strany. Jeho manželka Ani Yudhoyono byla veřejně známá figurou až do své smrti v roce 2019. Mají dva syny: Agus Harimurti Yudhoyono (který se zapojil do politiky a armádních/veřejných aktivit) a Edhie Baskoro Yudhoyono (také aktivní v politice).

Hodnocení odkazu

Hodnocení Yudhoyonova odkazu je smíšené: na jedné straně je ceněn za stabilizaci země, podporu ekonomického růstu a dosažení mírového urovnání v Acehu; na druhé straně čelil kritice za nedostatečnou efektivitu v boji proti korupci a za případy, jež vedly ke zpochybnění některých aspektů vládnutí jeho strany. Celkově je však v dějinách Indonésie vnímán jako klíčová postava přechodného období konsolidace demokracie po období autoritářské vlády.