Julieta Castellanos — honduraská rektorka UNAH a bojovnice proti násilí
Julieta Castellanos — rektorka UNAH a socioložka bojující proti násilí, drogovým kartelům a policejní korupci; zakladatelka Observatoria násilí a hybná síla reforem v Hondurasu.
Julieta Castellanos (narozena 8. ledna 1954) je honduraská socioložka. V roce 2009 byla zvolena rektorkou Honduraské národní autonomní univerzity (UNAH). Castellanosová se zabývá bojem proti násilí v Hondurasu, především drogovými kartely a korupcí v policii. Zasazovala se o reformu soudů a policie. V roce 2004 Castellanosová založila na UNAH Observatorio de la Violencia (Observatoř násilí). Observatoř násilí analyzuje statistiky kriminality v Hondurasu. Byla také členkou Komise pro pravdu a usmíření. Úkolem této komise bylo zjistit fakta o převratu z roku 2009, který zbavil moci prezidenta Manuela Zelayu.
Akademická kariéra a vedení UNAH
Castellanosová má dlouholetou akademickou dráhu jako učitelka a vědecká pracovnice v oblasti sociologie. Jako rektorka UNAH prosazovala posílení akademických standardů, transparentnosti řízení univerzity a větší zapojení univerzity do řešení společenských problémů. Podporovala programy zaměřené na výzkum kriminality, sociální inkluzi a ochranu studentských práv.
Observatorio de la Violencia
Observatorio de la Violencia, které Castellanosová založila v roce 2004, se stalo jedním z nejdůležitějších zdrojů dat o násilí a kriminalitě v Hondurasu. Observatoř systematicky sbírá a analyzuje statistiky o vraždách, přestupcích a dalších formách násilí, publikuje pravidelné zprávy a poskytuje odborné podklady pro tvorbu veřejné politiky, ministerstva i mezinárodní organizace. Jejím cílem je zlepšit porozumění příčinám násilí, měřit míru impunity a navrhovat praktická opatření ke snížení kriminality.
Boj proti násilí, korupci a organizovanému zločinu
Castellanosová se otevřeně vyjadřovala k roli drogových kartelů a k problematice korupce v policii, a to nejen v akademických publikacích, ale i v projevech veřejných a na mezinárodních fórech. Podporovala reformy soudnictví a policie, které mají zlepšit vyšetřování trestných činů, zvýšit odpovědnost státních institucí a omezit beztrestnost pachatelů. Díky datům z Observatoře usilovala o to, aby odborné poznatky ovlivnily veřejnou debatu a konkrétní legislativní kroky.
Komise pro pravdu a usmíření a politické angažmá
Jako členka Komise pro pravdu a usmíření se Castellanosová podílela na vyšetřování okolností převratu z roku 2009, který vedl k sesazení prezidenta Manuela Zelayu. Komise měla za úkol shromáždit fakta, vyjasnit odpovědnost za porušení práv a navrhnout doporučení k obnovení demokratických institucí a zmírnění napětí v zemi.
Mezinárodní spolupráce a vliv
Práce Castellanosové a Observatoře přilákala pozornost mezinárodních organizací, výzkumných institucí i médií. Výsledky jejich analýz se často využívají ve studiích o regionálním násilí a organizovaném zločinu a posloužily jako podklad pro spolupráci s institucemi OSN, nevládními organizacemi a akademickými pracovišti z jiných zemí.
Výzvy a bezpečnostní rizika
Veřejné vystupování proti zločinným sítím a kritika korupce přinášejí i rizika. Lidé, kteří se angažují v boji proti organizovanému zločinu a beztrestnosti v regionech s vysokou mírou násilí, často čelí tlaku, zastrašování nebo ohrožení osobní bezpečnosti. Přes tyto překážky zůstává Castellanosová jednou z nejvýraznějších hlasů honduraské občanské společnosti, která volá po systémových změnách.
Dědictví a význam
Julieta Castellanos je vnímána jako klíčová postava v honduraském úsilí o transparentnost, profesionální vyšetřování trestné činnosti a posílení role akademické obce v řešení národních problémů. Observatorio de la Violencia zůstává důležitým zdrojem dat a její angažmá přispělo k tomu, že otázky násilí, impunity a reformy veřejných institucí zůstávají na veřejném i politickém pořadu dne.
Julieta Castellanos v roce 2013.
Život a vzdělání
Castellanos se narodil 8. ledna 1954 v San Francisco de Becerra v Olanchu. Její matkou byl Rafael Castellanos ze Santa Bárbary a otcem Ernestina Ruiz z Olancha. Vyrůstala na cukrových polích na honduraském venkově. V roce 1968 otec Castellanosové složil zkoušku, aby se mohla stát studentkou normální dívčí školy ve městě Tegucigalpa. Na školu nastoupila a v roce 1973 ji dokončila s pedagogickým titulem. V roce 1974 získala Castellanosová dvě stipendia na studium sociální práce na Národní autonomní univerzitě Hondurasu (UNAH) a sociálních věd na Vysoké škole pedagogické. Po několika letech studia ukončila studium magisterským titulem v oboru ekonomie na UNAH a bakalářským titulem v oboru sociologie na Kostarické univerzitě.
Po ukončení studií se Castellanosová v roce 1978 stala profesorkou na UNAH. V letech 1997-2001 vedla katedru společenských věd a byla předsedkyní Asociace učitelů. Castellanosová byla v roce 1986 také předsedkyní Asociace profesorů Univerzitního centra všeobecných studií (CUEG), od roku 2005 koordinátorkou Observatoře násilí, konzultantkou Ariasovy nadace pro lidský pokrok a Washingtonské kanceláře pro Latinskou Ameriku (WOLA) a výzkumnou pracovnicí Centra pro dokumentaci Hondurasu (CEDOH). Po 13 let byl Castellanos také autorem novinového sloupku.
Castellonos s ministrem zahraničí USA Johnem Kerrym, náměstkem Shermanem, paní Heinz Kerryovou a první dámou Michelle Obamovou v roce 2013.
Vedoucí Národní autonomní univerzity Hondurasu
Castellanos byl v roce 2009 zvolen na čtyřleté funkční období rektorem Národní autonomní univerzity v Hondurasu. V době svého jmenování rektorkou byla také koordinátorkou UNAH Violence Observatory a ředitelkou Instituto Universitario en Democracia Paz y Seguridad (Institut pro demokracii, mír a bezpečnost, IUDPAS). IUDPAS byl založen s podporou Rozvojového programu OSN (UNDP) a Švédské agentury pro mezinárodní rozvojovou spolupráci (SIDA), když Castellanos pracoval jako konzultant pro UNDP. Castellanos nahradil Jorgeho Abrahama Aritu, který byl odvolán pro neschopnost. Na tiskové konferenci prezident vysokoškolské rady Olvin Rodriguez uvedl, že Castellanosová byla vybrána jako rektorka, protože byla respektována nejen univerzitní komunitou, ale také honduraskou společností a mezinárodním společenstvím.
Krátce poté, co Castellanos získal místo rektora, byl prezident Manuel Zelaya pučem odstaven od moci. Během demonstrace studentů univerzity se policie pokusila demonstraci zastavit. Když se policisté pokusili Castellanosovou zastavit, strhli ji na zem. Během svého působení ve funkci rektorky měla neshody s odborovým svazem SITRAUNAH, který sdružoval zaměstnance univerzity. Byla také kritizována, protože propustila 60 zaměstnanců, kteří protestovali na univerzitě v roce 2009. Castellanosová dohlížela na výstavbu sportovního areálu, administrativní budovy a univerzitní kliniky. Do kliniky univerzita investovala 1,5 miliardy liber.
Castellanosovo čtyřleté působení ve funkci rektora skončilo v dubnu 2013. Zůstala prozatímní rektorkou. V září 2013 vyhrála volby na další funkční období v čele univerzity.
Práce proti násilí a korupci
Castellanos byl silným zastáncem reformy policie a boje proti násilné trestné činnosti v Hondurasu. Prosazovala vytvoření mezinárodní komise, která by dohlížela na očistu policie. Národní kongres Hondurasu tuto myšlenku schválil. Castellanosová rovněž hovořila o politice zbraní v Hondurasu. Požádala honduraské ozbrojené síly, aby zničily nelegální zbraně, včetně AK-47.
V říjnu 2011 honduraská policie unesla a zabila Castellanosova 22letého syna. Tento incident upozornil na míru korupce v honduraské policii. Castellanos vyzval k ukončení zahraniční pomoci honduraské policii a armádě a požadoval, aby "přestaly krmit bestii".
Ocenění
Castellanos obdržel první cenu Martina Luthera Kinga ml. 20. dubna 2012. Martin Luther King, Jr. Foundation a Instituto Hondureño de Cultura Interamericana jí cenu slavnostně předaly.
V březnu 2013 obdržela Castellanosová od amerického ministerstva zahraničí cenu International Women of Courage Award. Cenu předali ministr zahraničí USA John Kerry a první dáma Michelle Obamová.
Související stránky
- Seznam vědců z Ameriky
Vyhledávání