Jörg Haider (26. ledna 1950 - 11. října 2008) byl rakouský politik, který byl často označován za pravicového populistu. Narodil se v hornorakouském Bad Goisernu a zemřel nedaleko Klagenfurtu.
Ve svých 29 letech se stal nejmladším poslancem rakouského parlamentu a v roce 1989 poprvé korutanským hejtmanem.
Haider vedl Svobodnou stranu Rakouska k velkému úspěchu, takže v roce 1999 dosáhla strana s 27 % hlasů druhého místa za SPÖ s 33 % a mohla vytvořit koalici s Rakouskou lidovou stranou (ÖVP) (která měla poprvé až třetí nejvyšší počet hlasů), díky čemuž se Wolfgang Schüssel stal rakouským kancléřem.
Haider přenechal své vedoucí postavení ostatním členům strany, aby se mohla uskutečnit koalice, a vrátil se do Korutan, aby opět pracoval jako hejtman.
V roce 2004 byl Haider znovu zvolen korutanským hejtmanem. O rok později založili vedoucí členové FPÖ a členové tamní vlády spolu s Jörgem Haiderem (jako jejich novým šéfem) novou stranu BZÖ. V roce 2006 dosáhla strana BZÖ v rakouských volbách 4 % (tehdy vedená P. Westenthalerem) a stala se tak se 7 zástupci součástí parlamentu. Pro předčasné volby v září 2008 byl ve své straně jednomyslně zvolen na vedoucí pozici a znovu kandidoval do voleb jako v devadesátých letech. Strana překvapivě získala 10,7 %, a tak mohla pod vedením Jörga Haidera třikrát zvýšit počet svých mandátů a nyní má 21 zástupců. Haider však před hlasováním slíbil, že i on zůstane hejtmanem, protože by se změnil až poté, co se stal kancléřem. Existovaly možnosti sestavit vládu s Jörgem Haiderem jako kancléřem (Haider již dosáhl sestavení koalice, kde ÖVP pod vedením Schüssela s 3. nejvyšším počtem hlasů získala kancléře) nebo alespoň BZÖ zastoupenou ve vládě. K tomu byla nutná koalice BZÖ s FPÖ a ÖVP, do které se však Haider nikdy nedostal.
Dne 11. října 2008 zemřel Haider při dopravní nehodě u města Klagenfurt. Vracel se domů po akci, která se konala dříve. Mnoho lidí žijících v Korutanech v reakci na jeho smrt zanechalo veřejné oběti v podobě květin, svíček, pohlednic a osobních vzkazů, rakouský zpěvák a intendant Harald Serafin označil tragickou smrt dokonce za "rakouskou Lady-Diana-Story".