Defragmentace
Když souborové systémy ukládají soubor, obvykle se snaží uložit celý soubor v jedné části. Když se disková jednotka zaplní, je obtížnější najít dostatečně velké prázdné místo. V takovém případě souborové systémy rozdělí soubor na části a každou část uloží na jiné místo na disku. Tento proces se nazývá fragmentace. K fragmentaci dochází proto, že jednotlivé části nejsou uloženy vedle sebe. Při čtení je třeba soubor sestavit z různých umístění. Soubory, které jsou uloženy v jedné části, lze číst rychleji.
Provádí se defragmentace
Proces
Defragmentace je proces přeskupení jednotlivých částí tak, aby byly uloženy vedle sebe. To se obvykle provádí jejich zkopírováním na jiné místo na disku. Defragmentace se týká souborových systémů na elektromechanických diskových jednotkách. Aby bylo možné přečíst každou část, musí se hlava pevného disku přemístit do oblasti, kde je daná část uložena.
Problém defragmentace spočívá v tom, že trvá dlouho a v některých případech nelze během ní měnit systém souborů. Z tohoto důvodu by se defragmentace neměla provádět, pokud se jí lze vyhnout.
Existují různé druhy souborů, některé z nich jsou upravovány častěji. Často je vhodné umístit je na různé oddíly, jak to dělá většina operačních systémů podobných Unixu. V průběhu času se také změnila konstrukce pevných disků, což způsobí, že účinky defragmentace budou méně viditelné.
Média využívající flash paměť, jako jsou například polovodičové disky, nemají z defragmentace žádný prospěch, protože neobsahují žádné pohyblivé části, které by bylo třeba přemisťovat.
