Bilabiální trylek ⟨ʙ⟩ – definice, výskyt a fonetika
Bilabiální trylek ⟨ʙ⟩ — jasná definice, fonetika a výskyt v jazycích; příklady, výslovnost a varianty (prenasalizované, afrikátové).
Bilabiální trylek je souhláska, kterou tvoří rychlá vibrace obou rtů. Jedná se o relativně vzácný artikulační typ; v Mezinárodní fonetické abecedě je tento zvuk vyjádřen jako ⟨ʙ⟩. Symbol X-SAMPA je B\.
Artikulace
Bilabiální trylek je běžně označován jako znělý trylek obou rtů. Artikulace probíhá tak, že proud vzduchu (pulmonální egrese) prochází mezerou mezi rty a vyvolá jejich opakovanou, rychlou vibraci. Může jít o plně znělý zvuk, ale existují i bezhlasé varianty. Trylek má charakteristický akustický průběh složený z opakujících se zkratek a krátkých periodických rázů.
Výskyt
Bilabiální trylek se vyskytuje v relativně malém počtu jazyků světa. Často se objevuje v amazonských a některých jihoamerických jazycích, kde se může vyskytovat buď jako izolovaný segment, nebo častěji jako součást prenasalizované stopky s trylem při uvolnění. Typickým přepisem této kombinace je [mbʙ]. Takové kombinace se historicky vyvinuly z prenasalizovaných bilabiálních exploziv zmírněných následnou zadní zaokrouhlenou samohláskou, například [mbu], a proto se vyskytují především před zaokrouhlenými zadními samohláskami ([u], [o], případně [y]).
Varianty a alofony
Vedle znělé varianty existují i vzácné bezhlasé formy. Například bezhlasá alveolární afrikáta s bilabiálním trylem ([t̪͡ʙ̥], někdy psaná jako "tᵖ") byla nahlášena v jazyce pirahã a ve čtyřech slovech v čapacuranských jazycích wari' a oro win. Dále se bilabiální trylek může objevovat jako alofon labializovaného bezhlasého alveolárního explozivu /tʷ/ v některých kavkazských jazycích, například v abcházštině a v ubychštině, kde se ale častěji realizuje jako zdvojeně artikulovaná stopa [t͡p].
Historický vývoj a fonotaktika
V mnoha případech bilabiální trylek nevzniká izolovaně, ale jako produkt konkrétní posloupnosti zvuků: prenasalizovaná stopka následovaná zaokrouhlenou zadní samohláskou mohla vést k postupnému oscilování rtů a tím k trylku. Z tohoto důvodu je bilabiální trylek často omezen na prostředí následujícího [u] nebo jiných zaokrouhlených vokálů.
Akustické a perceptivní vlastnosti
Akusticky se bilabiální trylek projevuje jako série krátkých periodických pulsů v nízkofrekvenční části spektra, jejichž frekvence závisí na napětí rtů a síle výdechu. Protože rty jsou relativně měkké a snadno se rozkmitají, je trylek krátkodobý a náročný na percepci mimo typická kontexty (např. před zaokrouhlenými samohláskami).
Příklady a poznámky
- Uvedené nálezy bilabiálního trylku jsou převážně z amazonských jazyků (např. pirahã) a z čapacuranské rodiny (wari', oro win).
- V zápisu a transkripci se často setkáváme s prenasalizovanými tvary [mbʙ], které lépe vystihují spojení nosového uzávěru a následného rtového trylku.
- Některé popisy uvádějí, že v jazycích, kde se bilabiální trylek objevuje, má často omezenou distribuci a může být fonologicky marginalizován (tj. vyskytuje se jen v několika slovech nebo pouze jako alofon).
Bilabiální trylek zůstává zajímavým předmětem fonetického a fonologického výzkumu zejména kvůli své vzácnosti a specifickým artikulačním podmínkám, které vyžaduje.
Funkce
Vlastnosti bilabiálního trilku:
- Jeho chování je trilkovité. Znamená to, že tento zvuk vydáváme tak, že nad artikulátor nasměrujeme vzduch, takže se rozkmitá. Ve většině případů se vyskytuje pouze jako trilkované uvolnění prenasalizované tečky.
- Vyrábíme ji v bilabiální verzi. To znamená, že tento zvuk vydáváme oběma rty.
- Jeho fonace je hlásková. To znamená, že hlasivky při artikulaci vibrují.
- Jedná se o ústní souhlásku. Znamená to, že vzduch může unikat pouze ústy.
- Tento zvuk nevytváříme prouděním vzduchu přes jazyk. Dichotomie centrální a laterální není vhodná.
- Mechanismus proudění vzduchu je pulmonální. To znamená, že tento zvuk vydáváme výhradně tlačením vzduchu plícemi a bránicí, jako je tomu u většiny zvuků.
Otázky a odpovědi
Otázka: Jaký zvuk představuje hlásek bilabiální trylek?
Odpověď: Znělý bilabiální trylek je souhláska.
Otázka: Jaké je písmeno pro tento zvuk v mezinárodní fonetické abecedě?
Odpověď: Písmeno pro tento zvuk v mezinárodní fonetické abecedě je ⟨ʙ⟩.
Otázka: Jaký je symbol X-SAMPA pro tento zvuk?
Odpověď: Symbol X-SAMPA pro tento zvuk je B\.
Otázka: Jak se historicky vyvinula prenasalalizovaná bilabiální stopa s trilkovaným uvolněním?
Odpověď: Prenasalalizovaná bilabiální stopa s trilkovaným uvolněním se historicky vyvinula z prenasalizované stopy před relativně vysokou zadní samohláskou, například [mbu].
Otázka: V jakém prostředí se tyto hlásky obvykle vyskytují?
Odpověď: Tyto zvuky se obvykle ještě omezují na prostředí následujícího [u].
Otázka: Existují ještě nějaké další zvuky příbuzné znělému bilabiálnímu trylku?
Odpověď: Ano, vyskytuje se pouze jako součást prenasalalizované bilabiální stopky s trilovaným uvolněním, [mbʙ].
Vyhledávání