Sopečný kráter je obvykle kruhová prohlubeň na povrchu sopky, která vzniká v důsledku sopečné činnosti a slouží jako otvor pro výlevy sopečných produktů do atmosféry a na povrch Země.

Vznik a základní typy

Krátké vysvětlení: kráter může vzniknout různými způsoby, podle povahy erupcí a vlastností podzemních magmatických struktur.

  • Erupční (výlevný) kráter – bezprostředně nad výduchem (průduchem) sopky; při každé erupci z něj vycházejí plyny, láva a tefra.
  • Explozivní kráter – vzniká silnými explozemi, které odtrhávají horninu; občas jsou velmi hluboké a obdélníkové či nepravidelné.
  • Propadový kráter (kaldera) – vzniká, když se po vyprázdnění magmatické komory svrchní část sopky propadne; tento typ se běžně označuje jako kaldera.
  • Maar – kruhový kráter vzniklý při styku magmatu s vodou (freatomagmatická erupce), často naplněný vodou jako jezero.
  • Pit crater – poměrně malý, hluboký kráter bez výrazného obvodového valu, často vzniká postupným propadáním.

Stavební části kráteru

  • Okraj (rákos) – zvýšený val nebo hrana vzniklá usazováním materiálu při erupci nebo erozí.
  • Spodina (dno) kráteru – může být vyplněná lávou, sopečným popílkem, jinými usazeninami nebo vodou (kráterové jezero).
  • Průduch(y) – kanály, jimiž proudí magma, plyny a pyroklastický materiál na povrch.
  • Lávová jezírka – u aktivních kráterů se může vytvořit stálá hladina lávy.

Velikost, tvar a rozmanitost

Sopečné krátery se liší:

  • velikostí od několika metrů až po desítky kilometrů (u kalder),
  • hloubkou od málo výrazné prohlubně po stovky metrů,
  • tvarem – kruhové, oválné nebo nepravidelné v závislosti na geologii a typu erupce.

Aktivita a rizika

Krátce o bezpečnosti: aktivní krátery jsou centry sopečné aktivity a představují řadu rizik:

  • erupce lávy a částeček pyroklastického materiálu,
  • vypouštění sopečných plynů (např. SO2, CO2) s toxickými nebo dusivými účinky,
  • sesuvy a kolapsy stěn kráteru,
  • vytvoření lahars (sopečného bahna) při smíchání tefry s vodou.

Rozdíl mezi kráterem a kalderou

Kráter je obecně menší výduch nebo prohlubeň přímo nad průduchem sopky. Kaldera je větší propadlinou vzniklá po masivním vyprázdnění magmatické komory; tvorba kaldery bývá spojena s velmi silnými erupcemi a rozsáhlými povrchovými změnami (viz kaldera).

Pozorování a měření

  • terénní geologické mapování a odběry vzorků,
  • geodetická a satelitní měření tvaru a deformací (InSAR, GPS),
  • seismická a plynová monitorace k odhalení změn v magmatickém systému,
  • letecké a družicové snímkování pro sledování erupcí a vývoje kráterů.

Pojem magma

Do kráteru vystupuje magma – nazývá se tak roztavená hornina pod povrchem, která po vyvedení na povrch může tvořit lávu, plynné produkty a pyroklastické materiály.